Jenže v Česku mohou mít ve škole potíže, třeba kvůli jazykové bariéře či změnám, jimiž si jako uprchlíci prošli. V kraji k zápisům míří v součtu nižší stovky ukrajinských dětí.
„Samozřejmě, že se do školy chodí v šesti letech. Mé dceři bylo šest v září, takže šla do první třídy. S češtinou nemá problémy, chodila tady už do školky,“ popsala Tatjana z Kirovohradu. Podobně loni postupovala i Hanna z Dnipra. „Dceři hodně pomáhá paní učitelka, navíc má i asistentku. Umí stále lépe česky, program ve škole je velmi přístupný a pro děti není náročný.“
Ukrajinské děti se rychle učí česky, jejich matky oceňují vstřícnost kantorů |
Jevgenije z Kyjeva naopak odklad loni zkusila. „Dceři bylo šest v červenci. Rozhodli jsme se pro odklad a nelituji. Lépe se naučila jazyk, naučila se i sama číst česky. V šesti letech na to nebyla psychicky připravená, teď je vyrovnanější,“ řekla.
I letos ukrajinské matky odklady zvažují. „Mé dceři bude v srpnu šest. Rozhodně ji do školy ještě nepovedu, vidím, že není připravená. Od září chodí do české školky, ale ještě se úplně neadaptovala, pořád si nemůže zvyknout, odmítá se učit jazyk,“ řekla Kristina z Chersonu.
Jazyková bariéra není překážkou
V srpnu bude mít šest syn Oksany ze Záporoží. „Nejsem si jistá, zda je připraven. Myslím, že mu chybí vytrvalost a soustředění. I když je šikovný, obávám se, že bude mít ve škole problémy,“ řekla s tím, že souhlasí i učitelka ze školky.
„Říkala, že syn má potíže s komunikací v češtině, spoustě věcí nerozumí a je pro něj těžké mluvit. Poradila mi, abych mu školní docházku odložila, že se pak snáz adaptuje. Už jsem kontaktovala pedagogicko-psychologickou poradnu,“ popsala Oksana.
Učitelé ve školkách ukrajinským matkám dávají stejná doporučení jako českým. „Pokud je dítě mentálně na školu připravené, není odklad nutný. Pokud není zcela zralé v některé oblasti, sociální, mentální, je odklad lepší. Jestli je jediným důvodem odkladu jazyková bariéra, není třeba se bát. S dětmi se ve školách dále pracuje. Je však důležité je na tento krok připravovat. Zažily mnoho změn, a proto je dobré, když se s nástupem do školy ztotožní a samy jej chtějí,“ vysvětlila učitelka ostravské Mateřské školy U Dvoru Alena Polášková.
Ukrajinské děti se rychle učí česky, jejich matky oceňují vstřícnost kantorů |
Postup, jak odklad vyřídit, je stejný jako u českých dětí. „Postup stanovuje školský zákon a platí pro všechny, tedy i pro děti ukrajinských uprchlíků,“ potvrdila Nikola Birklenová, mluvčí hejtmanství, jež pedagogicko-psychologické poradny zřizuje. Dodala, že neznalost češtiny důvodem pro odklad není.
Žádostí pro ukrajinské děti není mnoho. Odborné konzultace s nimi poradna řeší prostřednictvím tlumočníků. „Zájem o odklady školní docházky ukrajinských dětí je minimální. Loni ukrajinské matky žádaly o doklad pro děti kvůli neznalosti češtiny, ale loni i letos platí, že ta není důvodem pro odklad. Letos máme velmi malý počet žádostí, zhruba tři čtyři z celkových pěti set padesáti,“ popsala Marie Schindlerová, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Ostrava.
Ukrajinské děti se začleňují rychle
Do prvních tříd v kraji půjdou v součtu nižší stovky ukrajinských dětí. Jde jen o zlomek z celkového počtu budoucích prvňáků. „K zápisům by mělo přijít 216 ukrajinských dětí,“ uvedla za krajskou metropoli náměstkyně primátora Andrea Hoffmannová. Celkem má v Ostravě k zápisu dorazit 3 381 dětí.
Kdy k zápisu do |
Frýdek-Místek u zápisů očekává jednatřicet ukrajinských dětí, Karviná dvanáct, Nový Jičín osm, v Třinci vědí o jedenácti ukrajinských předškolácích, v Bruntále by jich mělo dorazit devět, v Krnově šest a Bohumín počítá pouze s jednotlivci. Havířov seznamy ještě bude zpracovávat, Opava odhady nemá. „Ve školkách máme 36 ukrajinských dětí, samozřejmě nejde pouze o předškoláky,“ uvedla vedoucí odboru školství Andrea Štenclová.
Oslovená města zároveň dodávají, že počty prvňáků budou v září stejné, nebo jen mírně vyšší než loni a míst ve školách je dost. Zkušenosti ukazují, že se malým Ukrajincům daří rychle začlenit. Jsou součástí běžných tříd, jen mají více hodin češtiny či doučování. „Školy k nim přistupují individuálně, pomáhají i školní asistenti a další odborníci. Jazyková bariéra se daří rychle odbourávat,“ řekla ostravská náměstkyně Hoffmannová.
Ostravské školy teď navštěvuje přes šest set Ukrajinců, mají sedm učitelů z Ukrajiny a čtrnáct škol si požádalo o financování ukrajinských asistentů. „Ostrava má i pět určených základních škol poskytujících jazykovou přípravu pro cizince,“ dodala náměstkyně. Tři takové školy má také Havířov a dvě Třinec.
Rodiče Ukrajinců řeší, co s dětmi během prázdnin, pomohou i města |
Školy se snaží ukrajinským dětem vyjít vstříc. „Všichni ukrajinští žáci, celkem jich máme devatenáct, jsou v běžných třídách. Většina již nemá problém rozumět češtině. Mají čtyři hodiny týdně výuku českého jazyka, výukové materiály jsou jim ještě často poskytovány v ukrajinštině nebo mohou používat překladač,“ popsala například ředitelka novojičínské ZŠ Komenského 68 Svatava Hajdová.
