Unikátní dopis vydala pozůstalost rodiny Bauerů. Šlechtična v něm popisuje svou bezvýchodnou situaci poté, co přišla o rodinné cennosti. A prosí o pomoc. Spravedlnosti se však nedočkala.
Zámecká paní na jaře 1945 před blížící se frontou odjela nejprve do Brna, kde nechala ve svém zámečku (nyní v areálu Výstaviště - pozn. red.) zazdít rodové cennosti, například stříbro, koberce, radio, šatstvo i část rozsáhlé sbírky jejího manžela Victora Bauera, kterou si přivezl z cest po Číně a Indii. Bauer zemřel už v roce 1939.
„Domnívala jsem se, že majetek je tak chráněný před drancováním a rozkrádáním,“ napsala urozená žena. Pak se na několik měsíců uchýlila do Českého Krumlova a když se v říjnu 1945 vrátila do Brna, zjistila, že už nemá vůbec nic.
Brněnské sídlo jí zkonfiskovali, někdo prozradil skrýš s rodinným pokladem, který odvezla policie.
Výňatek z dopisu Gottwaldovi
|
„Já už do svého domu nesměla, protestů rakouského konzulátu nebylo dbáno,“ povzdychla si hraběnka, rakouská občanka. Dodala, že některé své předměty pak poznávala ve starožitnictvích.
Kastelán kunínského zámku Jaroslav Zezulčík odmítá, že by si Bauerovi jakkoliv zadali s nacismem. „Victor byl naopak antifašistou, vždyť Margaretha ani nebyla po válce odsunuta,“ připomíná.
Jestli Gottwald zhruba měsíc před svou smrtí dopis obdržel, se zjistit nepodařilo. „Neexistuje o tom žádná zpráva,“ potvrdila historička Lucie Laníková, které se osudy Bauerů podrobně zabývá. Jisté je jen to, že si Margaretha dopisem vůbec nepomohla.
Ještě několik let přežívala v nuzných poměrech v Československu. Pak svůj boj vzdala a odstěhovala se za dětmi do Vídně, kde v roce 1963 zemřela. Deset let po marném pokusu získat zpět rodový majetek.