Návrh už schválila vláda a nyní jej mají projednat poslanci. Zda to do konce volebního období stihnou, ale není jisté. Právě ze severu Moravy a Slezska se však ozývají silné hlasy po úpravách, a to napříč politickým spektrem.
„Současné nastavení principu dělení rozpočtového určení daní pro kraje je téměř dvacet let stejné a nijak nereaguje na změny v počtu obyvatel nebo změny v dopravní infrastruktuře, školství či zdravotních službách,“ uvedl ministr financí a jeden z poslanců za Moravskoslezský kraj Zbyněk Stanjura.
Pro Moravskoslezský kraj je novela výrazně nespravedlivá, měl by nejnižší příjem na hlavu, což je už nyní dlouhodobý problém.
Jiří Carbolposlanec KDU-ČSL
Revizi rozpočtového určení daní podle jeho slov předcházela rozsáhlá debata v Asociaci krajů. „Navrhovaná úprava plně respektuje dohodu mezi jednotlivými krajskými samosprávami,“ sdělil ministr.
S novým nastavením by se podle Stanjury měl zvýšit podíl krajů korun z daňových výnosů ze sdílených daní, a to ze stávajících 9,78 na 10,26 procenta.
Kraj brojí proti novému dělení daní, může přijít o více než půl miliardy |
Jednotlivé kraje ale budou dostávat nově různé podíly, takže mohou mít méně než při dosavadním nastavení. „Moravskoslezský kraj má aktuálně na sdílených daních podíl 9,62 procent, nový návrh jej pro nás mezi kraji poníží nejvíce, a to o půl procenta na 9,1 procenta. Tato ztráta pro nás znamená ročně minus více než půl miliardy korun,“ podotkl hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica.
Poznamenal zároveň, že naopak Jihomoravský kraj si o půl miliardy ročně přilepší. A například Pardubický může dostávat až o miliardu více než dosud.
Miliardy z daní navíc jsou pryč, Pardubický kraj chystá dvě ústavní stížnosti |
„S novým návrhem rozpočtového určení daní dlouhodobě nesouhlasíme, velmi negativně ovlivní ekonomiku a rozvoj Moravskoslezského kraje, ale také životní úroveň jeho obyvatel,“ řekl Bělica.
Navržená kritéria pro rozdělování daní mezi kraje podle něj nevychází z žádné analýzy hospodaření krajů a úkolů, které krajům svěřuje zákon. „Žádnou takovou analýzu Asociace krajů zpracovanou nemá, návrh rozpočtového určení daní tedy nevznikl na základě objektivních informací a znalostí o hospodaření krajů. Vznikl intuitivně, na základě vyjednávání a politických dohod,“ upozornil Bělica.
Kraj a města chtějí více z daní. Bojí se zadlužení i nedostatku peněz na rozvoj |
Podobného mínění je i bývalý hejtman Ivo Vondrák. „Byl jsem u toho, když se návrh připravoval, už od samého začátku. Původní návrh, na kterém se shodli prakticky všichni, byl, že se vezmou reálné náklady krajů a podle nich se systém nastaví, ale to se některým nelíbilo a začalo se to přenastavovat. Aktuální podobu zákona, která se bude schvalovat, odmítáme od samotného začátku,“ popsal Vondrák.
Zákon vychází z počtu obcí, ne obyvatel
Hlavním problémem je podle něj špatně nastavená metodika. „Je v ní řada zásadních nedostatků. Není objektivní,“ řekl Vondrák.
„Problematickým kritériem je například délka krajských silnic. Nebere v potaz intenzitu dopravy a zatížení silnic. Některé kraje mají větší množství víceproudých silnic, proto navrhuji, aby se nezapočítávala pouze délka silnic II. a III. třídy, ale také jejich plocha,“ nastínil jednu z připomínek Bělica, jenž za sporné považuje i kritérium struktury kraje, které vychází z podílu počtu obcí k rozloze kraje.
Nespokojené kraje tlačí na Stanjuru. Dejte nám víc peněz, žádají hejtmani |
„Za spravedlivější bych považoval řídit se spíše počtem obyvatel jednotlivých krajů,“ míní hejtman.
Proti jsou i moravskoslezští poslanci současné vládní koalice. „Pro Moravskoslezský kraj je novela výrazně nespravedlivá, měl by nejnižší příjem na hlavu, což je už nyní dlouhodobý problém, novela by to jen zhoršila. Podobně je na tom i Ústecký kraj. Ani mezi hejtmany nepanuje shoda, ne všichni s ní souhlasí,“ uvedl poslanec Jiří Carbol.
Ten se domnívá, že se novelu nepodaří schválit. „Myslím, že se k hlasování nedostaneme, návrh provází výrazný nesouhlas nejen ze strany opozice, ale i napříč koalicí,“ dodal Carbol.
