„Je to opravdu šílené, jen za posledních pět dní jsme přijali 126 pacientů velmi pestrého druhového složení. Pět druhů savců a dvaadvacet druhů ptáků. Většinu tvoří osiřelá mláďata,“ popsal vedoucí stanice Petr Orel.
Bartošovičtí ošetřovatelé se aktuálně starají například o mladou lišku, dvanáct malých ježků, jimž řidiči přejeli dospělé samice, či mládě orla mořského, které špatně slétlo z hnízda. „Ale máme tady i užovku podplamatou nebo osiřelá mláďata divokých kachen. Ta uvízla v trubce, samice se k nim nemohla dostat a opustila je,“ popsal Orel.
Čáp se zaklínil nohou na kostelní věži, kvůli stresu později uhynul |
Další velkou část pacientů tvoří zranění živočichové. „Ve čtvrtek obě naše auta zvířata svážela celý den, byli v terénu až do sedmi večer,“ nastínil vedoucí.
Stanice pokrývá téměř celý Moravskoslezský kraj a část kraje Zlínského. A stále více nálezců od zvířecí záchranky očekává totéž, co od té lidské.
„Nejsme součástí integrovaného záchranného systému. Jsme spolek. Tuto práci děláme, protože ji chceme dělat, ale z personálních i finančních důvodů nemáme kapacitu na všechno,“ vysvětlil Orel, proč očekávání některých nálezců, že ochránci po zavolání obratem přijedou, je mylné, a proč záchranná stanice vítá ty, kteří jsou po telefonické konzultaci ochotní zraněné zvíře sami přivézt.
I samotná stanice je kapacitně přetížená a právě tam odstartovala rekonstrukce, která to má změnit. „Děláme modernizaci, která stanici přizpůsobí obrovskému nárůstu příjmů. Loni jsme přijali už více než tři tisíce živočichů,“ uvedl vedoucí stanice.
Na dofinancování hledá spolek peníze
Přes hranici dvou tisíc příjmů ročně se stanice dostala už před několika lety a počty stále rostou. Zpátky do volné přírody se daří vrátit přes polovinu z nich. Například aktuálně hospitalizovaný orel mořský by mohl znovu vzlétnout příští týden.
Poslední modernizace zázemí stanice, která se uskutečnila v letech 2009 a 2010, přitom počítala s kapacitou tisíc živočichů ročně. Rekonstrukcí se mimo jiné rozšíří kapacita takzvané intenzivní péče, kde se ošetřovatelé starají o mláďata a akutně zraněné, přibudou výběhy pro velké savce, jako je rys či vlk, obnovu potřebuje i zařízení.
Na náklady ve výši zhruba 14 milionů se ochráncům přírody podařilo získat dotaci ze Státního fondu životního prostředí. Ta pokryje 80 procent, zbytek spolek dál shání, mimo jiné i prostřednictvím veřejné sbírky.
5. srpna 2022 |
