„Tento zásah měl tentokrát své opodstatnění. Mládě bylo přímo ohroženo a nalezeno na nevhodném místě, konkrétně na chodníku,“ popsal příběh čtyř až pětidenního zaječího mláděte vedoucí záchranné stanice Petr Orel.
Mládě se má čile k světu, poctivě pije mléko a zdárně prospívá. „Péče o malé zajíčky je však velmi složitá. Plně nahradit mateřské mléko je komplikované a velmi záleží také na stáří mláděte. Úhyn se bohužel pohybuje přes dvacet procent,“ konstatoval Orel.
Ošetřovatelé zvířat proto lidem, kteří objeví zdánlivě opuštěné mládě v přírodě, radí napřed do stanice zavolat, než zajíce rovnou z přírody odebrat.
„Malí zajíčci si dokážou poradit i s tuhými mrazy, zatímco matka se u nich zdržuje jen krátce při krmení. Lidé to těžko chápou a mají pocit, že mládě umrzne, ale mláďata jsou na tyto podmínky biologicky nastavená,“ řekl Orel.
Mládě nebývá opuštěné a matka je v okolí. Ve většině případů je proto lepší jej nechat na místě.
„Až třicet procent mláďat zajíců, které k nám lidé přivezou, je odebráno z přírody zbytečně. Ale je to jen odhad,“ poznamenal vedoucí stanice.
Zranění nebo vysílení...
Kvůli delšímu trvání zimy a sněhové pokrývce stanici hned zkraje roku narostl počet zvířecích pacientů. Jde o jedince se zraněním, ale také vysílené a oslabené nedostatkem potravy, ke které se v posledních dnech nemohli dostat.
Vlče se v Beskydech skutálelo do hluboké strže. Na záchranu zbývaly ochranářům hodiny |
„Mezi těmito případy můžeme zmínit bukače velkého, který patří mezi vyčerpané jedince, nebo kavku obecnou s úrazem, konkrétně zlomeninou pažní kosti,“ podotkl Orel.
