Distanční výuka ve své nejběžnější podobě počítá s tím, že žáci mají doma k dispozici počítač a internetové připojení, aby se mohli účastnit online hodin a plnit zaslané úkoly. Pro děti z chudých rodin jsou to ale nesplnitelné podmínky.
„Velké množství dětí se tak v současné době neučí vůbec nic. Je to proto, že doma nemají počítač, tablet ani internetové připojení. Pokud si ze školy donesou vytištěné úkoly, nemá jim doma kdo pomoci s vysvětlením učiva, protože jejich rodiče to se svou úrovní vzdělání nezvládají. Přitom pomoc s učivem ze strany rodičů potřebují i děti z běžných rodin,“ líčí situaci Dominika Najvert z ostravského sdružení Spolu pro rodinu, jež se zabývá prací s rodinami, které čelí nepříznivé sociální situaci.
Může růst dětská kriminalita
Děti se tak nejenže neučí nové věci, ale zároveň se výrazně ztenčují jejich znalosti a dovednosti. „Za ten rok, co se neučí, zapomněly i vědomosti, které se naučily dříve. Propadly se tak zpátky o jeden ročník. Kromě toho ztrácejí i veškeré návyky a pevný režim. U starších ročníků je to pak už spojené s kriminalitou. Protože nemají co dělat, shlukují se do part a vymýšlejí blbosti,“ říká Dominika Najvert.
Další problém je v tom, že děti teď ztratily i své běžné sociální kontakty. „Nejhorší je to u rodin, kde dochází k týrání dětí nebo jejich zanedbávání. Nemají teď možnost se někomu svěřit nebo svou situaci řešit,“ popisuje Najvert.
Její sdružení je jedno z mnoha, které v Ostravě sociálně vyloučeným rodinám pomáhá. „V uplynulém roce jsme tak měli na starosti asi dvě stě dětí, z toho zmíněné problémy se týkají asi 150 z nich. Takže v celé Ostravě nebo kraji budou ty počty vysoké,“ nastiňuje.
Někteří rodiče probíranou látku nechápou
Komplikace, které výuka na dálku přináší, si uvědomuje také ostravský magistrát. „Obecně lze říci, že problémy s distanční výukou vnímají téměř všichni rodiče či pěstouni v rodinách, které jsou v evidenci magistrátu. Rodiče často poukazují na časovou náročnost související s distanční výukou a přípravou dětí do školy. V některých případech probírané látce nerozumí a nedokážou ji dětem vysvětlit,“ přibližuje mluvčí magistrátu Andrea Vojkovská.
Školy se podle jejích slov snaží hledat vhodná řešení, aby byla přizpůsobena individuálním potřebám rodiny. „Jedná se například o zajištění doučování, zprostředkování zapůjčení výpočetní techniky a připojení k internetu, předání kontaktů na organizace zajištující doučování, nastavení individuálního přístupu k výuce a podobně,“ vypočítává Vojkovská.
Notebooky darem
Připomíná, že se tak podařilo od různých dárců zajistit pro děti ze sociálně slabých rodin počítače a notebooky, aby se mohly distanční výuky zúčastnit. Podobným způsobem mohly tyto děti získat i bezplatné připojení k internetu. Často ale výuka ztroskotává především na rodičích.
„U nás ve škole je velké procento sociálně znevýhodněných dětí, a protože jsme od začátku věděli, že klasický způsob online výuky u nás nemůže fungovat, snažíme se zkombinovat všechny možné druhy výuky, abychom se dětem a jejich možnostem co nejvíce přizpůsobili,“ přibližuje ředitelka ostravské ZŠ Gebauerova Radka Hanusová.
„Zhruba třetina našich žáků může pracovat online, ty tedy učíme běžnými způsoby online výuky. Zbylé dvě třetiny, co tuto možnost nemají, si do školy chodí pro výukové listy, a pokud učivu nerozumí, mají možnost různých individuálních konzultací, učitelé jsou na to připraveni,“ dodala.
Občas vůbec žádná odezva
Nejdůležitější podle Hanusové je, aby děti i rodiče měli o školu zájem. „Část pochopila, že distanční výuka nejsou prázdniny, že je potřeba se učit. Pak ale zbývá další část, která, ať uděláme cokoli, se o výuku nezajímá a nekomunikuje s námi,“ popisuje ředitelka.
„Když si třeba pětkrát nebo desetkrát pozveme rodiče do školy nebo za nimi vyrazí to terénu naši asistenti, a stále to nemá žádnou odezvu, tak už to vzdáváme. Více možností už nemáme. Na naší škole je to asi 10 až 15 procent rodin, které si takto udělaly z distanční výuky prázdniny,“ povzdychla si.
„Množství dětí z ostravských základních škol, které se neúčastní distanční výuky nebo je jejich účast velice slabá a komunikace s rodiči problematická, se pohybuje podle školy od nuly do třinácti procent,“ doplňuje mluvčí Vojkovská.
