Tehdejší výzkum prokázal, že moravskoslezské děti jsou nemocnější a lidé mají v Ostravě aktivnější jeden z reparačních genů (výsledky podrobněji zde).
Když po třech letech v roce 2011 v Ostravě unikátní výzkum Ústavu experimentální medicíny Akademie věd kvůli nedostatku peněz skončil, slibovala vláda, že pokračovat se rozhodně bude. Nepokračovalo. A nebude.
A to ani poté, co předloni v dubnu ministr zdravotnictví Leoš Heger spolu se zástupci Státního zdravotního ústavu ohlásil přípravy na dlouhodobé sledování zdravotního stavu moravskoslezské populace a navázání na výsledky týmu Radima Šráma z Akademie věd. "Takových vyjádření bylo několik, nic konkrétního se ale nezačalo připravovat," komentoval to Šrám.
Co lidé dýchají
|
Ministerstvo potvrdilo, že potíží zůstaly peníze. "Plány na dlouhodobé sledování populace Moravskoslezského kraje se nerealizovaly, vzhledem k úsporným opatřením vlády se nepodařilo získat finance," vysvětlil mluvčí ministerstva zdravotnictví Jan Štoll.
Ostragen? Fajn, ale není to dobře
Šrámův výzkum, jehož výsledkem bylo mimo jiné zjištění, že místní děti jsou zejména v prvním roce života výrazně nemocnější než v ostatních částech země, nebo že se Ostravané umí škodlivinám v ovzduší bránit díky aktivitě jednoho z genů, tak zůstávají jedinými konkrétními poznatky o tom, co si lidé na severovýchodě země kvůli vdechování jedů v sobě nesou.
Co jim hrozí a jak se negativním vlivům ovzduší bránit, však nikdo neví. Sám Šrám již dříve upozornil, že vyšší aktivita genu není pozitivní zprávou. Neví se totiž, jak dlouho takto organismus dokáže vzdorovat.
"Je to vždycky něco za něco. Negativní důsledky této adaptivní odpovědi spočívají ve zkrácení průměrné délky života," naznačil další možnosti.
Zjišťuje se jen vliv smogu na astmatiky
Šrámův tým teď ve spolupráci s pražskou Vysokou školou chemicko-technologickou v Karviné zjišťuje, jak moc škodliviny z ovzduší mění geny u dětí ještě v břiše matky. V karvinské porodnici experti prověřují odebrané vzorky dvou set miminek a jejich matek. "Právě odebíráme zimní vzorky," konstatoval Šrám, který srovnává i rozdíl mezi dětmi narozenými v zimě a v létě (více o projektu zde).
Další výzkum zbytku populace je však u ledu. Původní projekt Státního zdravotního ústavu se musel podstatně zúžit. "Finanční podporu získal jen projekt Výskyt respiračních potíží u astmatických pacientů ve vztahu ke krátkodobým zhoršením kvality ovzduší v Ostravě. Ten se právě řeší," informovala ředitelka Státního zdravotního ústavu Jitka Sosnovcová.
Cílem projektu je zjistit, jak a jak rychle krátkodobé změny množství škodlivin ve vzduchu ovlivňují zdravotní stav dětských a dospělých astmatiků v Ostravě. "Spolupracuje čtrnáct ostravských alergologů, klinických imunologů a pneumologů, kteří pro účast ve studii získali 750 svých pacientů od sedmi do šedesáti let," doplnila Sosnovcová s tím, že výsledky budou k dispozici během příštího roku. "Žádné další projekty tohoto typu neexistují," konstatovala.
Rozdíl mezi slunečným a smogovým dnem je v centru Ostravy více než patrný.
Ani Zdravotní ústav v Ostravě zatím populaci ve vztahu k ovzduší neanalyzoval. "Hodnocení zdravotních rizik pro Ostravu jako celek se zatím nikdy nezpracovávalo. Jedná se vždy o dílčí studie se zaměřením například na úmrtnost a vždy jde o objednávky od konkrétních subjektů, takže výsledky nesmíme sdělovat," uvedla Lucie Hellebrandová, vedoucí oddělení ovzduší Zdravotního ústavu v Ostravě.
Lidem z moravskoslezského regionu tak nezbývá než usuzovat z obecných závěrů, například Světové zdravotnické organizace. "Například celoživotní vystavení koncentracím benzo(a)pyrenu ve výši platného ročního limitu představuje riziko vzniku nádorového onemocnění ve výši zhruba osm případů na 100 tisíc obyvatel. V průmyslových oblastech Moravskoslezského kraje je toto riziko vyšší přibližně čtyřnásobně," uvedl příklad Jan Štoll z ministerstva zdravotnictví.
Jasněji by v problematice chtěla učinit i Ostravská univerzita. Ta plánuje s brněnskými a londýnskými kolegy populaci v kraji podrobně analyzovat a srovnat Moravskoslezský a Jihomoravský kraj. A to až na buněčné úrovni. "Čeká se na nové programové období evropských dotací. Projekt by měl začít na přelomu roku," sdělila mluvčí univerzity Eva Kijonková.
