Biologové z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity začali s výzkumem skrytěnky, drobného řasového bičíkovce, před dvěma lety. „Pro výzkum jsme si ji vybrali proto, že se jedná o jeden z nejsložitějších mikroorganismů,“ vysvětlil Marek Eliáš z přírodovědecké fakulty univerzity, který je součástí výzkumného týmu.
Skrytěnky navíc obsahují také pozůstatky kdysi samostatně žijící červené řasy ruduchy. „Ta se do buňky skrytěnek začlenila před stovkami milionů let,“ přiblížil Eliáš.
Červené řasy se tak staly takzvaným endosymbiontem a skrytěnky díky ní získaly schopnost fotosyntézy. „Pracovali jsme se vzorkem skrytěnky, který pochází z univerzitní sbírky v německém Goettingenu,“ konstatoval Eliáš.
Studenti si musí připravit větší obnos peněz, část univerzit zvyšuje kolejné |
Nezávisle na ostravském týmu začali ve stejnou dobu vzorek zkoumat rovněž vědci z kanadské University of British Columbia.
„Díky propojení přes našeho japonského kolegu se nám podařilo s kanadskými kolegy dohodnout na tom, že namísto soutěžení své síly spojíme,“ nastínil biolog. „Do party jsme přibrali ještě další kolegy z Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích. Dohromady jsme tak získali úplnější obraz unikátního mikrokosmu uvnitř skrytěnky.“
Česko-kanadský tým přírodovědců zkoumal DNA řasy a snažil určit také její původ. Pomocí elektronového mikroskopu a dalších metod zjistili, že buňka skrytěnky má hned dva bakteriální endosymbionty. „Navíc jsme potvrdili i přítomnost bakteriálního viru, jenž představuje dosud neznámou skupinu fágů (virus napadající výhradně bakterie, pozn. red.),“ vysvětlil Marek Eliáš.
Genetický rekordman
Analýza genomu, tedy souboru genetických informací, obou bakteriálních endosymbiontů odhalila nejen jejich podobu na molekulární úrovni, ale poukázala také na možné vazby mezi nimi i hostitelskou buňkou.
„Povedlo se nám odhalit velmi složité seskupení mikroorganismů uvnitř jedné buňky řasy, zahrnující sedm různých genomů různého evolučního původu,“ okomentovala Dovile Barcyte z ostravského týmu vědců.
Až pět tisíc za koleje a 150 za oběd. Život se studentům v Ostravě prodraží |
Jde o dosud nejvyšší zaznamenaný počet genomů obsažených uvnitř jediné buňky. „Všechny tyto genomy spolu nepřímo interagují a ovlivňují se navzájem různými způsoby,“ přiblížila Barcyte.
Přírodovědcům však stále není jasné, jakým způsobem mezi sebou hostitelská buňka, obě bakterie a virus udržují rovnováhu. „Vztahy mezi skrytěnkou a oběma bakteriemi musí být nastavené tak, aby se bakterií nezbavila či aby se v ní bakterie naopak nenamnožily do patologického množství,“ uvedl Eliáš s tím, že další výzkum bude zkoumat jádro buňky.
Ostravská univerzita se blíží k otevření stomatologie, chybí poslední verdikt |
„Ukazuje se, že bakteriální endosymbióza je v přírodě nečekaně běžná, ale zatím o ní víme strašně málo,“ podotkl Eliáš. Doplnil, že právě zkoumání endosymbióz je jedním z hlavních výzkumných programů nového projektu Lerco, který nyní startuje na Ostravské univerzitě.
13. dubna 2023 |
