“Byla to oprava se vším všudy. Museli jsme nejprve odstranit třeba zbytky železa, které mělo tloušťku přes metr a půl. Když jsme ji zafoukali a viděli první odpich, byla to obrovská úleva,“ popsal průběh opravy generální ředitel Roman Heide.
Pokud všechno půjde podle současných plánů, jednalo se pravděpodobně o poslední velkou opravu. „Po roce 2032 už nebude možné prvovýrobu oceli tímto způsobem ekonomicky provozovat,“ konstatoval Heide.
Nahradit by ji měla elektrická oblouková pec. Zda a kdy se tak stane ovšem zatím není jasné. Původní plány na její stavbu do roku 2030 třinečtí odložili. “Řekněme, že je ten projekt nyní na slepé koleji,“ konstatoval generální ředitel.
Důvodem je nedostatečná výše dotací, které na stavbu třinečtí dostali. “Dotace, kterou jsme měli k dispozici, nebyla ekonomicky přijatelná. V Německu dostávají naši konkurenti o polovinu vyšší podporu. Čekáme, až nová vláda otevře prostor pro dialog o transformaci,“ řekl.
Upřesnil, že zatímco oni od české vlády dostali nabídku na dotaci ve výši 51 procent, němečtí konkurenti dostávají podporu ve výši i přes 70 procent potřebných nákladů.
Miliarda eur
Bez toho není pro oceláře stavba obloukové pece, vynucená ekonomickými požadavky Evropské unie i státu, ekonomicky proveditelná.
“Ekonomicky únosné by bylo, kdyby podpora dosahovala zhruba 74 procent investice. Přechod na elektrickou výrobu oceli si vyžádá zhruba miliardu eur. A každý rok prodlení znamená vyšší náklady. Čím dřív se rozhodne, tím lépe,“ dodal Heide.
Současné úpravy evropské klimatické politiky, která je k ocelářskému průmyslu poněkud vstřícnější, proto vítá.
Omezme vývoz šrotu, jinak bude k výrobě v Evropě chybět, varují oceláři |
“Je to krok správným směrem. Dochází k revizím Green Dealu i k procitnutí v rámci bezpečnosti a suverenity Evropy. Bez oceli nemůžeme být soběstační,“ uzavřel generální ředitel. Třinecké železárny nyní vyrábějí ocel ve dvou vysokých pecích, jediných, které v České republice ještě fungují.
Provoz zajišťuje přibližně 120 pracovníků a další desítky lidí ze strojírenské a elektroúdržby. Letos podnik plánuje výrobu přibližně 2,4 milionu tun oceli, obdobně jako v předchozích letech.
Denně až 500 lidí
Samotná rekonstrukce se uskutečnila v rekordním čase, o třetinu kratším než je běžné. Na místě pracovalo na třicet dodavatelských firem, v některých dnech se vystřídalo i pět set lidí.
“Chlapi pracovali ve výškách od minus osmi do čtyřiaosmdesáti metrů. Práce se musely velmi detailně naplánovat i s ohledem na stísněné prostory,“ uvedl výrobní ředitel Třineckých železáren Tomáš Gajdzica.
Zásadní částí rekonstrukce byla výměna žárovzdorných vyzdívek ve spodní části pece.
„Hybridní renovace nístěje se v Třinci uskutečnila poprvé. Kombinuje původní a nové uhlíkové bloky s dorovnáním vnitřního průměru litým žárobetonem,“ doplnil investiční ředitel Daniel Heczko.
Bez oceli se neubráníte, musí si uvědomit naši politici, říká manažer Moravia Steel |
Součástí modernizace byla i výměna centrálního předehřevu vzduchu a plynu, potrubí plynovodu, chlazení, vodního hospodářství, rozvodů, zavážecích zařízení a řídicích systémů. Celkem se natáhlo přes padesát kilometrů nové kabeláže.
Vysoká pec číslo čtyři, která byla do provozu uvedena už v roce 1923, má objem 1 373 kubických metrů a denní produkci kolem 3 200 tun surového železa. Za více než stoletou historii vydala přes 55 milionů tun.
