Z této pozice jste předloni přestoupil do Senátu. Žádné příkazy, o to více debatování. Jak jste si na to zvykal?
Tak změna to byla sice výrazná, ale ne tak moc, jak by se mohlo zdát. Už ve své hasičské funkci jsem velmi často jednal s politiky, ať už z pravicových, nebo levicových stran, takže jsem na taková jednání byl zvyklý. Jistě, při hasičském zásahu není na diskuse prostor, ale současně jsem měl tisíc podřízených, a s těmi se také musíte dohodnout.
Vzhledem k vítězství v senátních volbách vaši pozici jedničky na kandidátce umím pochopit, ale nehrálo v nominaci roli i to, že dosavadní lídr Martin Štěpánek měl problém s jízdou pod vlivem alkoholu?
I o tom se samozřejmě v ODS diskutovalo, ale podstatnější roli hrálo to, že nejsem členem ODS, takže na kandidátce ODS, TOP 09 a Soukromníků funguji nadstranicky.
Profil Zdeněk Nytra
|
A kdy do ODS vstoupíte?
Otázka by spíše měla znít, kdy požádám o členství. Pokud se tak stane, tak jen pokud ve volbách uspěji.
A pakliže tedy uspějete a stanete se součástí vedení magistrátu, zůstanete i senátorem?
Ano, zůstal bych. Už jsem si vyzkoušel, co obnáší práce v Senátu, že to je také hodně i o přípravě materiálů a čtení studií, což nemusíte dělat v Praze. Vím, že bych to zvládl, jako ostatně mnoho dalších senátorů, kteří jsou třeba starosty. A třeba kolega Čunek současně působí ve funkci hejtmana.
Takže v Senátu zůstanete i případně jako ostravský primátor?
Kdybych měl možnost vykonávat funkci náměstka primátora, tak bych v Senátu chtěl zůstat. V případě primátora by to už bylo na zvážení. Ale nechci nic předjímat. Hodně senátorů však cítí provázanost v tom, že v Senátu získají zkušenosti v legislativním procesu, což jim pomáhá i v komunální politice.
ODS hodně poukazuje na to, že se očistila od skandálů a s bývalou stranou nemá nic společného. Ale na čtvrté pozici magistrátní kandidátky a lídrem do Moravské Ostravy je Miroslav Svozil. A ten bývá vnímán jako symbol staré ostravské ODS, byl i poradcem premiéra Nečase pro průmysl. A teď je dokonce vaším senátorským asistentem.
S panem Svozilem spolupracuji dlouhodobě a nemyslím si, že je symbolem čehokoliv špatného. Jistě, byl v minulosti v různých funkcích, ale vše si odpracoval. Nebyl z těch, kteří z ODS při poklesu preferencí utekli tam, kde cítili více šancí na funkce. Využívám jeho zkušeností právě v oblasti průmyslu a jsem spokojen.
Opravdu se domníváte, že spojenectví s TOP 09 přinese ODS více hlasů
My jsme si jistí, že ano. Na republikové úrovni se názory ODS a TOP 09 občas odlišují, ale v Ostravě jsme žádné názorové rozdíly v podstatě neobjevili. Občas slýchávám narážky na pana Kalouska, asi nejznámějšího politika TOP 09. Ale ten přeci v Ostravě nekandiduje.
V čem vidíte největší plus současného vedení ostravského magistrátu a co si naopak zaslouží nejtvrdší kritiku?
Tak plusy (dlouze přemýšlí). S ostatními stranami se shodujeme například v nutnosti přeměny nebytových prostor v centru opětovně na bytové, což je cesta, jak střed města oživit.
A zápory vedení Ostravy od roku 2014?
Bohužel se mi zdá, že město částečně usnulo. Začátek byl turbulentní, měnilo se složení koalice (odcházející ČSSD nahradilo hnutí Ostravak a ODS – pozn. red.). Staré projekty zůstaly v šuplíku, dělaly se audity, kdo se jak obohatil, a nic se vlastně nenašlo. To byl ztracený rok a půl. Pak začal průzkum mezi občany. Přišla sice spousta zajímavých podnětů, ale projekty se začaly připravovat až ke konci čtyřletého volebního období. Chtěl bych prosadit, abychom se napříč politickými stranami dohodli, jakým směrem se Ostrava bude dalších třeba patnáct let ubírat, ať se po každé politické změně nemusí brzdit.
Zaujalo mě, že i když jste součástí vládnoucí koalice ANO + KDU-ČSL + hnutí Ostravak a ODS, tak její výsledky kritizujete. Není to trochu rozpor?
V městské radě máme jen jednoho zástupce, takže se ne vždy podaří prosadit náš program. Přesto se koaliční partnery povedlo například přesvědčit, aby se nezvyšovala daň z nemovitosti. Jistě se v mnoha názorech lišíme, ale to je logické.
Když jsem si četl volební program společné kandidátky, zdálo se mi, že kladete o dost větší důraz na centrum města než na další části Ostravy.
Ostravu řešíme koncepčně v celém prostoru. Ale ty největší boláky Ostravy jsou opravdu v centru, vždyť třetí největší město v republice musí mít své centrum, a pokud například nevyřešíme dopravu, tak tam lidi nepřivedeme.
Například uvádíte, že se musí konečně vyřešit stav zchátralého komplexu budov bývalého obchodního domu Ostravica-Textilia. Jak to chcete dokázat, když má soukromého majitele?
Musí se ním stále jednat. On to chce zrekonstruovat a město mu může pomoci, že na sebe vezme například sousední prostor náměstí Edvarda Beneše. Můžeme spolupracovat, připravit společný projekt.
Také vytvoření nových patnácti stovek parkovacích míst v centru mi přijde jako poněkud nadnesené číslo.
To si nemyslím. Například se dosud žalostně málo využívalo parkovacích domů. Dlouho se mluví o něčem takovém na Zámecké ulici nebo u fifejdské nemocnice. Určitě je nutné novou výstavbu podmiňovat i vytvořením nových parkovacích míst, a tak bych mohl hovořit dále.
S kým do koalice rozhodně nepůjdete?
Tak s komunisty, to je jisté. A velký osobní problém bych měl i s SPD a podobnými stranami.
A co hnutí ANO? Na republikové úrovni jste takřka nesmiřitelní protivníci.
Ale město není vláda. Spolupracujeme s tímto hnutím na magistrátu, stejně tak i na kraji. ANO v Ostravě reprezentuje zcela někdo jiný než na republikové úrovni. Navíc některých osobních výstupů primátora Macury si vážím a vzájemnou spolupráci si umím představit.
Ale například s hnutím Ostravak cítím jisté napětí právě v ostravském měřítku.
To máte pravdu. A asi nejvíce se to týká Moravské Ostravy, kde má hnutí domovské působiště. Spolupráce by asi byla problematická, ale určitě ji už nyní nechci vyloučit.
Kde leží hranice úspěchu a neúspěchu vaší kandidátky v komunálních volbách? Před čtyřmi roky ostravská ODS získala 5,78 procenta, to už není moc kam padat.
Když jsem žádal o podporu na sněmu ODS, stanovil jsem si za cíl dvojnásobek posledního výsledku, tedy na hranici jedenácti, dvanácti procent. Výsledek pod deset procent hlasů bych považoval za jednoznačný neúspěch.
