Vedoucí ostravské pobočky Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka Robert Kořínek, který vyrostl ve Slezské Ostravě naproti tamnímu secesnímu vodojemu, se na tyto stavby dlouhodobě specializuje a je spoluautorem velkého celorepublikového průzkumu (o vodojemech více zde).
Spolek Fiducia přiblížil výsledky vztahující se k regionu v několika tiskovinách a také na terénní přednášce.
Asi nejvýznamnější ostravský věžový vodojem, který je památkově chráněný, stojí od roku 1909 ve Slezské Ostravě. Patří k prvním svého druhu v republice.
„Vedle byl původně zemní vodojem. Jak se začala tehdejší Polská Ostrava rozrůstat a vodojem nemohl zásobovat okolní výškové domy, bylo rozhodnuto o stavbě výškového vodojemu,“ vysvětluje Robert Kořínek.
Nad zemní nádrží vyrostla stavba s ocelovou nádrží na 210 kubíků, která zajišťovala stálý tlak vody v potrubí. „K tomu byla přistavěna věž, která sloužila jako vyhlídka. V objektu byla i hasičská zbrojnice,“ líčí Kořínek.
Takové víceúčelové využití vodojemu bylo výjimečné. Později měla budova další funkce, a stala se tak průkopníkem takzvaných konverzí.
„Někdy v šedesátých letech přešla Slezská Ostrava na modernější způsob zásobování vodou a tento vodojem přestala používat. Architekti Jiří Gwuzd a Václav Šafář pak přišli s nápadem přestavět objekt na vyhlídkovou kavárnu,“ vypráví. Restaurace fungovala do devadesátých let. Dnes patří stavba telekomunikační firmě.
Vodojemy odrážely úroveň života ve městech, říkají lovci unikátních staveb |
K ukázkám výškových vodojemů, které původně vznikaly u železniční dráhy kvůli potřebě rychlého doplňování vody do parních lokomotiv, patří stavba z režných cihel v Poděbradově ulici.
Voda se tam čerpala z řeky Odry. Vodojem s nádrží na 120 kubíků vody tam stojí od roku 1911. „V rámci někdejšího ostravsko-karvinského revíru je to poslední dochovaná stavba tohoto druhu,“ říká vodohospodář.
Unikátní je jeden z vodojemů v bývalé Nové huti v ostravských Kunčicích. S výškou 71 metrů je nejvyšší v republice a patří k jedněm z mála, které mají ve své „noze“ výtah. Ocelová nádrž o objemu 1 300 kubíků sloužila k zásobování koupelen.
Věžový vodojem postavený v secesním stylu v roce 1909 na Hladnově ve Slezské Ostravě. Takto vypadal před deseti lety.
„Zaměstnanci, kteří tam prováděli revize, museli mít nasazené plynové masky, protože voda se tam pomocí plynného chloru chlorovala. Kdyby neměli masky, otrávili by se,“ popisuje Kořínek.
Výjimečný je rovněž výškový vodojem v areálu chemických závodů v ostravských Mariánských Horách. „Vodojemy v průmyslu se řešily jednoduše, hlavní byla jejich funkce. Když však architekt Bohumil Hübschmann navrhoval ve dvacátých letech budovy továrny, zahrnul do architektonické koncepce ovlivněné kubismem i vodojem. Dodnes tvoří pohledovou dominantu areálu,“ vypráví výzkumník.
Prim v České republice hraje komínový vodojem, který stojí u trati v blízkosti vlakového nádrží Svinov směrem na Olomouc. Zásobník vody na padesát metrů vysokém komínu z roku 1910 sloužil pro chlazení provozu tamní válcovny trub.
„Ocelová nádrž na vodu měla objem 40 kubíků,“ doplňuje Kořínek. To, aby se voda nenahřívala od komínu, zajišťovala vzduchová kapsa. „Podobných komínů byly u nás desítky, tento je úplně poslední,“ dodává Kořínek. Jen v Ostravě zmapoval asi 55 dochovaných či zbouraných věžových vodojemů.
