Jisté to ale ještě není. A původní plán na provoz rovnou tří stovek vodíkových autobusů už taky zřejmě neplatí.
„V Evropě se po roce 2035 nebudou moci využívat v závazku veřejné služby vozidla na fosilní pohon. Čili nebude možné provozovat dieselové ani plynové autobusy ani naftové vlaky,“ konstatoval u příležitosti ostravské konference H2 Fórum 2023, zaměřené na využívání vodíku v kraji, náměstek hejtmana Jakub Unucka.
V budoucnu by vodík mohl výrazně prodlužovat lidem život, říká profesor Ohta |
„Původní plán využít v dopravě na 300 vodíkových autobusů přehodnocujeme. Rozhodující bude cena vodíku a ta zatím vychází poměrně dráž, než bychom potřebovali. Stále ale platí plán pořídit 30 vodíkových autobusů pro oblasti Havířovska, Českotěšínska a Třinecka. Pro ty vodík máme,“ vysvětlil.
První větší výrobnu zeleného vodíku už začíná připravovat společnost Veolia Energie ve Frýdku-Místku, kde se počítá s výrobou vodíku elektrolýzou s pomocí elektřiny získané fotovoltaickými zdroji či větrem a za využití biomasy.
Tzv. zelený vodíkVodík vyráběný štěpením vody, kdy energie potřebná k elektrolýze pochází z obnovitelných zdrojů (větrná, sluneční energie). Považuje se za jediný ekologický a klimaticky neutrální způsob výroby. Nahradit má současnou spotřebu fosilní energie. Vodík je skladovatelnou sekundární energií, lze tedy časově a prostorově oddělit výrobu a spotřebu. Když ale unikne do atmosféry, přispívá k oteplování planety. |
„Ve Frýdku-Místku bychom chtěli koncem roku 2025 zahájit zkušební provoz výroby vodíku, začátkem roku 2026 bychom chtěli vodík začít dodávat,“ přiblížil plán Veolie manažer projektů výroby vodíku Arnošt Gross. „Je to nový projekt, nemáme s ním zatím žádné zkušenosti, ale věříme, že vše stihneme.“
Hlavním zdrojem pro výrobu vodíku mají být fotovoltaické elektrárny. Tu chce mít Veolia ve Frýdku-Místku vlastní, potřebnou zbylou elektřinu plánuje firma vykupovat z dalších fotovoltaických a větrných elektráren v kraji.
„Samozřejmě to nemusí být vždy možné, proto plánujeme využívat k vykrývání doby, kdy je nedostatek obnovitelných zdrojů, kotel spalující biomasu,“ doplnil Gross.
Problémem zvolené technologie ale je, že se vodík vyrobený za využití biomasy nepočítá mezi takzvaný „zelený vodík“, který může být vyroben jen za využití elektřiny získané fotovoltaikou, vodou nebo větrem.
„Z pohledu Unie je biomasa obnovitelný zdroj, ale mezi zdroje vhodné pro výrobu zeleného vodíku ji Unie nezařadila. U nás ale není jiná možnost, jak povolené zdroje nahradit, to se nám v případě Frýdku-Místku podařilo vysvětlit,“ podotkl manažer Veolie.
KOMENTÁŘ: Čas vodíku přijde. Efektivní investici však nabídne jen málokomu |
Další výroba vodíku by mohla být v Krnově a v ostravské třebovické elektrárně. Ta by pro zelený vodík využívala možnou fotovoltaickou elektrárnu u Nové Vsi.
O konečném rozsahu využívání vodíku po roce 2030 tak rozhodne hlavně jeho cena.
„Buď by tu byla jakási vodíková banka a budeme moci využívat i nezelený vodík, nebo přijdou výrobci autobusů s úspornějším vozem,“ vypočítal možnosti udržení plánu na 300 vodíkových autobusů Jakub Unucka. „Máme tři roky na to to vyřešit.“
V továrně na vodík. Elektrárna měla chránit před blackoutem, teď šetří účty |
Vodíkovou budoucností kraje se zabývá i Vodíkový klastr sdružující v současnosti téměř 30 firem, včetně VŠB-TU nebo krajského úřadu.
„Strategie našeho postupu má být přijata do konce roku, následně ji budeme upřesňovat,“ konstatoval v rámci konference Daniel Minařík, předseda představenstva Moravskoslezského vodíkového klastru.
Postup od menších projektů k větším není podle něj v tomto případě možný. „Nemůžeme myslet v malém. V malém si na sebe vodíkové technologie nevydělají, musíme myslet ve velkém, aby to dávalo ekonomický smysl. Proto se musíme bavit hned o velkých projektech. Což samozřejmě přináší i nutnost úvah o tom, jak je financovat.“
24. října 2023 |
