Stavět se však nebude hned. Stejný souhlas totiž Veolia už získala u podobného zařízení ve Frýdku-Místku v roce 2024, dodnes se tam vodík nevyrábí.
„Klíčovým faktorem pro realizaci je vývoj poptávky po vodíku na trhu,“ reagoval Miroslav Zajíček, ředitel pro strategii skupiny Veolia Energie ČR.
S možným využitím vodíku, pokud by se ve městě vyráběl, zatím nepočítají ani zástupci krnovské radnice. „S vodíkem žádné plány nemáme,“ poznamenala tamní mluvčí Dita Círová.
Podobně reagovala i Jana Musálková Jeckelová, mluvčí frýdecko-místeckého magistrátu. „Veolia nám oficiálně nesdělila termín ani objem případně vyrobeného vodíku, proto zatím nebyla žádná jednání o případné kooperaci,“ řekla.
Vodík má potenciál v nákladní dopravě, Česko zaostává, říkají průkopníci |
Podle schválené dokumentace mají vodík v Krnově vyrábět tři elektrolyzéry o celkovém výkonu 3 MW. Zařízení by mělo ročně vyprodukovat až 270 tun vodíku o čistotě 99,97 procenta, jako energetický zdroj poslouží spalování biomasy.
Prakticky identické parametry má i dříve posvěcený projekt Veolie ve Sviadnově u Frýdku-Místku, kde se rovněž počítá s produkcí 270 tun ročně a využitím biomasy.
Zatímco v Krnově jsou plány s výrobou vodíku v počátcích, například v Havířově již s vodíkem počítají v rámci běžného provozu tamní autobusové dopravy. Dopravce Transdev tam plánuje nasadit deset vodíkových autobusů. „Chceme využívat vodík, který vzniká jako vedlejší produkt v průmyslu, nebo vyrobený z obnovitelných zdrojů,“ vysvětluje Pavla Struhalová, ředitelka Transdevu Morava s tím, že konkrétní dodavatel zatím jasný není.
Hlavní tahoun? VŠB-TU Ostrava
Hlavním tahounem využívání vodíku v kraji je Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. Univerzita plánuje v regionu vytvořit unikátní ekosystém.
„Celé to bude koncipováno jako obrovská živá laboratoř, kde uživatelem nebude nějaké fiktivní vozítko, ale reálná vozidla, autobusy, které budou převážet obyvatele,“vysvětluje plány Stanislav Mišák, ředitel Centra energetických a environmentálních technologií.
Univerzita počítá s produkcí zhruba 150 kilogramů vodíku denně, který by měl pohánět například autobusy na trasách mezi Ostravou a Havířovem.
Podle Mišáka má tato vědecko-výzkumná infrastruktura sloužit k testování různých zdrojů výroby i metod dočišťování vodíku, přičemž stavba plničky a výroby se očekává v roce 2027 a zahájení testovacího provozu v polovině roku 2028.
23. června 2025 |
