Petr Zahnaš ze spolku Zálužné v Raabově břidlicové štole, která se na jaře...

Petr Zahnaš ze spolku Zálužné v Raabově břidlicové štole, která se na jaře otevře veřejnosti. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Spolek otevře na Vítkovsku břidlicovou štolu. Jako první v zemi

  • 3
Nikde v České republice se lidé dosud nemohli podívat do nitra štoly, kde se v minulosti těžila břidlice. Na jaře se to změní. Na přelomu dubna a května se díky několika nadšencům otevře Raabova štola v Zálužné, které je místní části Vítkova.

„Když jsme v roce 2013 otevřeli naučnou stezku Dědictví břidlice, tak jsme chtěli, aby lidé nechodili jen po povrchu, ale mohli se podívat, jak se břidlice opravdu těžila,“ vysvětlil pohnutky k otevření zaniklé štoly Petr Zahnaš z občanského spolku Zálužné.

Volba nakonec padla na štolu pojmenovanou po někdejším majiteli Johannu Raabovi. „Je vhodná z několika důvodů: nedrží se tam voda, je relativně velmi dobře přístupná a není natolik veliká, aby zajištění bezpečnosti návštěvníků stálo příliš mnoho peněz,“ doplnil Zahnaš.

Břidlice unikátní

Na otevření začali členové spolku pracovat letos v únoru. Než vyřídili všechna potřebná povolení, například báňského úřadu nebo báňské záchranné služby, byl však srpen. „Tak jsme si řekli, že letos už by zprovoznění nedávalo smysl, zvláště když uvnitř ještě máme dost práce,“ popsal Zahnaš, který se v Zálužné narodil, ale poté mnoho roků žil v Opavě. Do rodné obce se vrátil před několika lety.

Zájemci se do přibližně stometrové štoly dostanou jen od jara do podzimu, protože zhruba od listopadu do března tam přezimují chránění netopýři.

I tak ale budou mít návštěvníci dostatek času s průvodcem prozkoumat chodbu zakončenou velkou komorou, kde se ve druhé polovině 19. století lámala břidlice.

Místo přilby klobouk

Raabova štola byla funkční v letech 1873 až 1888. Za pouhých patnáct let tam zahynulo šest dělníků, což byla jedna z příčin uzavření. Současně jeho doly nestačily okolní konkurenci.

Co je břidlice

  • Hornina vzniklá z jílovců, mívá šedou až černou barvu.
  • Nejčastěji se břidlice využívá jako krytina, dále se z ní v minulosti dělaly například brousky, dlažby nebo školní psací tabulky.
  • Z velkých plátů se vyráběly i stoly a z břidlicové směsi dokonce gramofonové desky.

V břidlicových štolách pracovalo jen pár kvalifikovaných horníků, majitelé většinou najímali lidi, kteří předtím dělali v lese nebo na statku. A bezpečnostní opatření v podstatě neexistovala. Nejčastěji se umíralo poté, co se odlomil velký kus břidlice, který horníky zavalil.

Břidlice ze Zálužné a nejbližšího okolí kryje střechy významných budov – Národního divadla v Praze, Parlamentu v Budapešti nebo katedrály svatého Štěpána ve Vídni. Bývala i na chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře, ale tam už krytinu vyměnili. „A dali tam břidlici ze Španělska, protože u nás se už netěží,“ povzdychl si Zahnaš a dodal, že se těší na první návštěvníky štoly. „Mnoho lidí už ani netuší, co to břidlice je a k čemu se využívala. Tak snad naší břidlicovou štolou, zatím jedinou přístupnou veřejnosti v České republice, dodáme trochu osvěty.“

Otevření dvou břidlicových štol zvažuje také město Odry. Kdy se tak stane, ale oderský starosta Libor Helis netuší. „Jsme ve fázi žádosti o dotaci. Dokud neuspějeme, štoly veřejnosti neotevřeme. Těžko proto odhadnout, kdy se to podaří,“ sdělil starosta (více se o oderských štolách dozvíte v článku VIDEO: Projděte se štolou břidlicového dolu).

Právě oblast v okolí Vítkova, Oder a Budišova nad Budišovkou patřila k jedněm z nejbohatších břidlicových ložisek, rozkvět těžby se datuje do druhé poloviny 19. století.