„Je to tu rozhodně důstojnější místo než původní umístění busty poblíž vítkovického zámečku,“ konstatoval při odhalení sochy před kostelem sv. Pavla na Mírovém náměstí v Ostravě-Vítkovicích současný většinový majitel společnosti Vítkovice a. s. Jan Světlík.
Otázkou zůstává, zda je stále co slavit. Současné Vítkovice jsou už jen stínem někdejšího kolosu zahrnujícího vedle hutních a strojírenských provozů i šachty nebo vlastní železnorudný důl ve Švédsku.
O to vše Vítkovice postupem času přišly. O švédský důl po znárodnění v roce 1945, o hutě po ukončení provozu v roce 1998, o většinu strojírenské výroby po sérii insolvenčních řízení před pár lety.
„Vítkovice jako takové v podstatě skončily v roce 1998 poté, co byly uzavřeny vysoké pece. Podnik tak přišel o uzavřený proces výroby, od surového železa až po konečné výrobky,“ konstatoval Světlík.
Současná společnost Vítkovice se zaměřuje hlavně na developerskou činnost a pronajímání budov. V loňském roce sice dosáhla hospodářského výsledku přes 820 milionů korun, to je ale spíše výjimka.
„Vítkovice měly loni dobrý výsledek, z valné většiny byl ale tvořen rozpouštěním opravných položek. V současnosti hospodaříme se ziskem, hlavně ve službách,“ přiblížil Světlík současnost firmy. „Do strojařiny se ale Vítkovice už nikdy nevrátí, máme jen podíl ve společnosti Vítkovice Hammering.“
Z dalších velkých vítkovických provozů nyní funguje hlavně někdejší Závod 2, který se ale potýká s problémy kvůli svým ruským majitelům, a společnost Cylinders patřící právě Janu Světlíkovi.
6. února 2022 |
Zaniklé tratě
Sledovat další díly na iDNES.tv
