Služba kanceláře propojuje vlastníky nevyužitých nemovitostí a zájemce, kteří hledají místo pro své projekty. „Obrátila se na nás již řada lidí. Například slečna hledající prostor pro útulek pro kočky, objevily se ale i nápady na zřízení komunitní zahrady či šachového kroužku,“ popisuje Vinklárková.
Jak funguje vaše kancelář?
Naším cílem je zprostředkovávat komunikaci mezi majiteli nevyužitých prostor a lidmi, kteří mají projekt, pro nějž hledají to správné místo. Když nás napadne spojení prostorů a projektů, tak je propojujeme a iniciujeme setkání. Poté s oběma stranami spolupracujeme, připravujeme smlouvy, jsme schopni pomoci i s technickou kontrolou budovy, pomáháme zjistit, v jakém stavu je elektřina nebo statika.
Kdo už služeb kanceláře využil?
Přišla za námi například slečna, která chtěla vybudovat komunitní zahradu. Trápí ji totiž zarostlý prostor na Fifejdách, lidé skrz něj procházejí a odhazují tam odpadky. Řekla si, že kdyby tam místní místo toho pěstovali zeleninu nebo květiny, místo by bylo hezčí. Měli jsme spolu už několik schůzek, propojili jsme ji se zahradní architektkou, která připravuje vizualizaci. Zkontaktovali jsme se i s majitelem prostranství, seznámili jsme jej s plánem a on s dočasným užíváním souhlasí.
Jakými opuštěnými prostory se zabýváte?
Jedná se o jakékoliv budovy, a nejen ty, jsou to i prostranství a pozemky. Technický stav může být opravdu různý, jen nesmí nikoho ohrožovat na zdraví. Jde tedy o jakýkoliv prostor, který se nedaří pronajmout. Ať již to je z důvodu, že není na nejvhodnějším místě, schází tam parkování nebo je v daném místě velká konkurence. Důležité je, že onen prostor dlouhodobě není v pořádku, chátrá, nikdo mu nevěnuje žádný čas a prostor.
Jak lze vůbec takové prostory využít?
Buď můžete udělat pop-up událost, což je krátkodobá akce, koncert, výstava nebo třeba promítání. Fungují tak, že upozorňují na dané místo, zvýší jeho popularitu, poukážou na to, že je zde prostor, se kterým by se mělo pracovat.
A dlouhodobější využití?
To trvá od jednoho měsíce až do jednoho rokuanebo i déle, pokud se obě strany domluví. Nedávno zde byly slečny, které už nějaký čas provozují květinářství, ale zatím pouze ve stánku na Kuřím rynku. Potřebují vyřešit zimní období, zároveň zjistit, zda jim do kamenné prodejny budou chodit zákazníci. Prostory hledá třeba Divadlo loutkový svět pro představení, ale i dílnu pro výrobu loutek. Dále se na nás obrátil švec nebo skupina sportovců, kteří chtějí zřídit in-door workoutové hřiště.
Kde je v Ostravě opuštěných budov nejvíce?
Nemyslím, že lze říct, že by prázdné budovy byly koncentrovány jen do jedné oblasti Ostravy. Jsou rozprostřené po celém městě. Hodně jich je v centru, taky v Porubě, kde je téměř celý porubský oblouk v přízemí prázdný. Jsou to i areály již nepoužívaných dolů, například Terezie. Přestože jsou některé prázdné prostory ve vlastnictví města, tak ty nejvýraznější z nich, které nám jsou trnem v oku, jsou mnohdy soukromých vlastníků.
Může město situaci nějak řešit?
To nastalo například u budovy bývalého Bauhausu. Odkoupilo ji město, budova byla opuštěná, a teď tam dočasně, něž se opraví jatka, funguje Plato. Ostrava ale samozřejmě nemůže odkupovat všechny opuštěné domy.
Jak se staví město k možnostem dočasného užívání?
Pokud bych to měla vnímat komplexněji a srovnat Ostravu s dalšími městy, tak si myslím, že jde skutečně dobrým směrem. Setkáváme se zde s otevřeným přístupem ke hledání cest, jak s touto problematikou pracovat. To, že samotný Refill OVA vznikl, je obrovský krok.
Proč zde vůbec jsou prázdné budovy?
Těch problémů je více. Někdy je vlastník zkrátka komplikovaný a ve své budově jen tak něco nechce. Nebo to je tím, že jednoduše není schopen prostor pronajmout za komerční nájem. Centrum Ostravy ovlivnila i výstavba obchodního centra Forum Nová Karolina. Vždyť některé prostory, ze kterých se tam obchody přesunuly, jsou prázdné dodnes. Jiné domy ztratily svou funkci a dosud nikdo nenašel nové využití.
Jak tomu lze předcházet?
V Česku neexistuje postih pro lidi, kteří vlastní nemovitost a nechávají ji chátrat. V jiných státech se v takových případech několikanásobně navyšuje daň z nemovitosti tak, že po několika letech ji nemusíte být schopen ani splácet. To si pak majitel rozmyslí, zdali dům nechá prázdný, nebo jej pronajme. My tak silné nástroje nemáme a ani ty slabší se příliš nepoužívají. Pro majitele je pak mnohdy pohodlné nechat místo prázdné.
Napadají vás nějaké ostravské opuštěné legendy?
Je jich samozřejmě víc. Máme zde třeba Obchodní dům Ostravica, Polský dům, nezrekonstruovanou část Hotelu Palace, prostory bývalého New Yorkeru poblíž Masarykova náměstí a mnohé další. Bývalý Galex je také dlouho prázdný. Je to pěkný rohový dům, kde se již dokonce konaly nějaké dočasné projekty. Jednoznačně největším tématem je Ostravica a celé náměstí E. Beneše. Aktuálně probíhají diskuse nad tím, jak dál s tímto prostorem nakládat.
Může medializace chátrajícího domu Ostravica městu pomoct?
Díky medializaci se o problematice více diskutuje, propojují se zástupci města, vlastníci, veřejnost a nejrůznější instituce. K otázce urbanismu je také řada diskusí a projektů, je však otázkou, co vše se podaří skutečně zlepšit. Často se na změny čeká dlouho, musí se k projektům totiž vždy vyjádřit řada lidí, nicméně výsledky jsou vidět.
Co se musí Ostrava ještě naučit?
Fungovat společně s veřejností, otvírat se jí a získávat důvěru. Obyvatelé by zase měli být více zodpovědní za veřejný prostor a uvědomit si, že když jim něco vadí, tak to můžou změnit.
