ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: AP

Výstavba větrných elektráren na Opavsku má odpůrce. Pozdě, míní starosta

  • 12
V Moravskoslezském kraji stojí už jedenáct větrných elektráren. Podle starostů nepůsobí potíže. Výstavba dalších turbín na Opavsku má však odpůrce.

V Oldřišově, Melči i Hati na Opavsku, ve Veselí u Oder na Novojičínsku i ve Dvorcích na Bruntálsku stojí jedenáct větrných elektráren. Další jsou v plánu v Nových Lublicích, Bratříkovicích, ale také v Sudicích a Třebomi. A právě tam má výstavba turbín odpůrce.

„Máme obavy, že jejich provoz bude nadměrným hlukem a vibracemi rušit život obyvatel. Dalším faktorem ovlivňujícím lidskou psychiku je stroboskopický efekt. Větrné elektrárny naruší ráz krajiny,“ tvrdí autoři petice proti stavbě větrného parku v Sudicích a Třebomi. 

Argumentů zveřejnili víc. Podle nich také dochází ke zbytečnému záboru zemědělské půdy a větrné turbíny narušují životní prostor zvláště chráněných druhů ptáků.

„O petici vím. Ale odpůrci se probudili dost pozdě. Smlouvu o spolupráci na projektu totiž obec podepsala už v roce 2016,“ sdělil k tomu starosta Sudic Petr Halfar.

„Teprve sbíráme podpisy,“ řekla zastupitelka Sudic Vlasta Bártová, která je jedním ze tří členů petičního výboru. Dalším členem je bývalý místostarosta, který byl tehdy proti smlouvě. Podle petentů pozdě není, protože ještě ani nezačal proces EIA, tedy posouzení vlivu stavby na životní prostředí, který si chtějí pohlídat. 

A proč vlastně obec na smlouvu kývla? „Tehdy za námi přišli místní zemědělci, že by prodali pozemky na stavbu větrníků a přístup k nim. Řešili jsme to několikrát se zastupiteli, veřejností i krajem. Většina lidí neměla námitky,“ připomněl tehdejší i současný starosta Halfar.

Za každou turbínu dostane obec peníze

Podotkl, že hlavní důvody, proč obec souhlasila, byly dva. Tím základním byl fakt, že už stálo několik větrných elektráren za polskou hranicí, která je kilometr od Sudic, a další tam přibývají.

„Kdyby ne, asi bychom stavbu nepovolili. Ale když už jsou a budou všude okolo, byla by škoda, kdyby z toho naše obec nic neměla. Za každou postavenou větrnou turbínu dostaneme jednorázově kolem milionu korun a pak každý rok po dobu dvaceti let nejméně 250 tisíc jako podíl z prodané energie. Za ty peníze můžeme připravit další pozemky pro stavbu rodinných domků. Potřebujeme mladé rodiny,“ dodal Petr Halfar. 

V katastru Sudic mají stát čtyři větrné elektrárny, v sousední vsi pět. Petice se týká i Třebomi a tamní starosta Jaroslav Vlk to vidí stejně jako jeho kolega ze Sudic. „I naše smlouva o spolupráci na projektu platí od roku 2016 na deset let. Ještě se sice nestaví, ale elektrárny už máme zahrnuty ve schváleném územním plánu obce,“ zmínil starosta Vlk.

Starosta: V Polsku kolem nich běžně chodí zvěř

Navštívil větrné elektrárny v Německu. „Stál jsem pod nimi a žádný problém. Nikomu tam nevadí, ačkoli blízko je hotel. Jsem pro stavbu, protože jde o zdroj čisté energie. Jestli vidím polské vrtule, nebo naše, je to jedno. V Polsku kolem nich běžně chodí zvěř,“ doplnil.

„U nás také,“ potvrdil Petr Toman, starosta Oldřišova, kde větrná elektrárna pracuje už šest let. „Je to všude stejné. Taky jsme před jejím uvedením do provozu zažívali petice, ale od té doby žádné problémy ani podněty k řešení nemáme. Turbína stojí asi 800 metrů od nejbližších domů, žádný hluk nevnímáme. A každý rok dostáváme do 200 tisíc korun,“ řekl Toman.

Skupina firem, která projektuje, staví i provozuje větrné elektrárny, chce mít v Sudicích a Třebomi až devět větrníků vysokých do 200 metrů. „Přípravy jsou složité. Stavět začneme do tří let,“ odhadl manažer skupiny Martin Vojáček.

Podotkl, že odborníci připravují podklady pro proces EIA, který hodnotí vliv stavby na životní prostředí. „Odpůrci stavby argumentují mýty, které už vyvrátili odborníci i zkušenosti. Německo dotuje obce, které si staví vlastní větrné elektrárny. U nás to nejde. Na nový zákon čekáme řadu let,“ uvedl Vojáček.