Ráno o Velikonočním pondělí venku bloumalo jen pár pejskařů a koledníci se trousili jen nenápadně.
"Nechtělo se nám vstávat, když je venku tolik sněhu," vysvětlují kamarádi Ondra Žůrek a Honza Skalický, proč za pomlázkou vyrážejí až po osmé, a ne v šest, jak se původně domluvili.
Oba v rukou drží karabáče. Dvanáctiletý Honza si jej koupil, o dva roky mladší Ondra si jej upletl sám. Dvojice má v plánu navštívit hlavně kamarádky a spolužačky.
Proč slavíme Velikonoce? To bych musel kouknout do sešitu...
A proč se vůbec Velikonoce slaví? "No, to nevím. Musel bych se podívat do sešitu, tam to mám napsané," odpovídá jeden z hochů.
V tom, proč kluci každoročně šmigrustují (severomoravsky mrskají - pozn. red.) holky, ale mají víc jasno. "Aby holky vykvetly," odpovídají jednohlasně. "Nejprve jdeme za Nelou," usmívají se šmigrustníci a vychází najevo, že Nela je mezi kluky velmi žádaná. "Ve škole jsou o ní i bitky."
Dívka bydlí v nejvyšším, sedmém patře jednoho ze zdejších paneláků. Když se otevřou dveře bytu, kde bydlí, kluci nejprve nesměle oznamují, že jdou Nelu vyšmigrustovat.
A pak Ondra spustí říkanku: "Hodky, hodky, doprovodky, dejte aspoň litr vodky. Nedáte-li litr vodky, dejte aspoň půllitr." Rýmovačka, již se chlapec naučil od strýce, má i další variantu: "Nedáte-li litr vodky, dostanete přes kalhotky."
Výtahem v tu chvíli za Nelou přijíždí i další skupina koledníků, rázem je tu snad desítka kluků. "Jsme spolužáci, kamarádi, támhleten už chodí na střední," vysvětluje pak venku na ulici nejmladší z nově příchozích hochů, jedenáctiletý Kristián.
Taky jeho skupinka má v nejbližší době v plánu obejít snad všechny spolužačky a kamarádky. "Když nás nepustí dovnitř, neřešíme to, a jdeme na další štaci."
Jeden z party kluků má u sebe místo karabáče obří vařečku a během chůze s ní občas z legrace plácne ostatní kluky. "Petře, spadly ti stužky z karabáče!" křičí Kristián a zatímco ostatní pokračují v cestě, zvedá ze zasněžené země svazek pestrobarevných stuh a peláší je podat kamarádovi.
Když kluci vstupují do dalšího z paneláků, možná omylem, možná schválně jeden z nich spustí: "Koleda, koleda, Štěpáne..."
A co dostávají za vyšmigrustování? "Čokoládu, čokoládového zajíčka, perník, dvacku a nějaký oplatek," vyjmenovává Kristián odměnu, kterou mu dali na jedné ze zastávek. Zatímco se ládují perníkovými vajíčky, kráčejí si to kluci zasněženou ulicí za další koledou.
