Štědrý den býval pro naše předky štědrý na práci a přísný na půst

  8:55aktualizováno  8:55
Na štědrovečerním stole v minulosti nesmělo chybět aspoň trochu z každé plodiny, která se ten rok urodila. Hodným dětem se na zlaté pentli spouštěl z oblohy anděl. O tom, jak sváteční čas prožívali naši předkové, vypráví pracovník Muzea Beskyd Jaromír Polášek.

Pracovník Muzea Beskyd Jaromír Polášek má se svou ženou Jiřinou bohatou sbírku historických pohlednic s vánoční tematikou. | foto: archiv Jaromíra a Jiřiny Poláškových

Vrcholí čas adventu. Lidé doma postupně zapálili čtyři svíce na adventním věnci. Ve městech září sváteční výzdoba a na náměstích vánoční stromy.

K těmto svátkům patří také celá řada tradic a zvyků. „Štědrý den, též Štědrým večerem zvaný, byl štědrý po celý den na práci a na přísný půst. Štědrým byl teprve až večer, jen místy pojedli k obědu trošku hrachové polévky nebo vařené sušené hlozy, tedy křížaly, s kouskem chleba,“ vypráví pracovník Muzea Beskyd Jaromír Polášek. 

„Místy jedli v poledne ovocnou bryju (omáčku) s bílým pečivem nebo jenom dětem dali bulku židovku, tedy housku sypanou mákem. Kdo se postil, ten navečer uviděl zlaté prasátko na stěně, zlaté telátko v povětří nebo totéž na kredenci,“ pokračoval.

K večeru se stavěly jesličky a betlémy

Místy se po večeři z oblohy spouštěl anděl na zlaté pentli, aby se ukázal hodným dětem, které se postily. Starší lidé na Štědrý den nejedli maso.

Štědrý den začínal poslední adventní jitřní mší, při níž byly požehnány ozdoby z přírodních materiálů, kterými se zdobila domácnost.

„Hospodář chystal s čeledí krmení pro dobytek na celé svátky, hospodyně poklízela celý dům, všechno se muselo vymést, aby se nedržely neplechy a blechy. Každý pracoval s chutí, aby byl po celý příští rok pilný,“ přiblížil Polášek.

Fotogalerie

Pekly se koláče tvarohové, makové a povidlové, ale též zelníky. Hospodyňky také připravovaly koláče z prosa zvané osůchy pro dobytek a k obřadním úkonům, i chleba musel být čerstvý a doma upečený.

K večeru se stavěly jesličky a betlémy. „Bohužel i v našem kraji je zcela vytlačila nová tradice vánočního stromku. Děti pomáhaly zdobit stromeček, někde jej zdobily samy. Ve Vyšních Lhotách nazdobený stromeček dětem přinášeli rodiče jako dar od Ježíška,“ popsal pracovník Muzea Beskyd.

Když vysvitla na obloze první hvězda, začínal „štědrovečerní oběd“. Všichni museli být umytí a převlečení do čistých šatů.

K večeři se přistupovalo jako k posvátnému a slavnostnímu obřadu, nikdo se při něm nesměl ani usmát. Stůl byl pokryt bílým ubrusem, uprostřed hořela svíčka hromnička, lampa nad stolem se zhasila a rozžaly se i svíčky u jesliček nebo na stromečku.

„Pod ubrus se dávaly peníze, aby jich po celý rok nescházelo. Na stole musel ležet čerstvý bochník chleba a ve slaměnce po trošce z každé plodiny, která se na poli urodila,“ popsal Polášek.

Všichni se společně a hlasitě pomodlili, u katolíků zpravidla pět Otčenášů a pět Zdrávasů a Anděla Páně. „Poté je otec všechny pokropil svěcenou vodou. Vzpomenul také všechny, kteří dříve odešli na věčnost,“ poznamenal Polášek.

Vánoční hodování u chudých a bohatých

Chudí lidé vařili v době Vánoc skromná jídla. Častokrát na Štědrý den večeřeli jenom polévku, na Valašsku zvanou štědračka, do které se dávaly zelenina, zelí, pohanka, proso, fazole, čočka, hrách, sušené ovoce, sušené houby, zemáky, trošku od každé plodiny, která se na poli urodila.

„U slezských chalupníků vařili štědrovečerní večeři velmi chudě, podávala se vařená syrovátka, brambory, hrách a fazole s povidlovou omáčkou, krupička maštěná máslem a slazená medem, bílý chleba a sušené ovoce,“ vyjmenoval Polášek.

„Teprve mnohem později se na stole objevila i ryba. Stůl byl prostřen bílým ubrusem, na něm stála rozžatá svíce, pecen chleba, koláče, ořechy, jablka, oplatky, horší oplatky se po večeři podávaly s chlebem kravám, aby dobře dojily,“ dodal s tím, že na stole mělo zůstat ze všech jídel po troše, aby všeho po celý rok bylo hojnost.

U bohatých sedláků jedli na Štědrý večer hrachovou polévku, zasmaženou polévku, rybu pečenou nebo vařenou, rýži, vařené boby, ořechy a ovoce.

Jiní zase jedli sladké zelí s chlebem, pečenou rybu, zasmaženou polévku, dále byla česneková omáčka, kynuté buchtičky, krupička s perníkem, máslem a medem, někde přidali i skořici, případně měli rýži či prosnou kaši. Hrách zasmažený, oplatky s medem, vánočka a makové a tvarohové koláče.

Boží narození, dnes 1. svátek vánoční, ve zdejším regionu dříve často nazývali Hody nebo Hodními svátky, asi proto, že se nic nedělalo, jen se hodovalo a oslavovalo Boží narození.

„Hospodyně nic nevařily, jenom ohřívaly jídla, která navařily na Štědrý den. Křesťanskou povinností bylo v týž den navštívit tři mše svaté, jitřní, andělskou a pastýřskou,“ vylíčil Polášek.

Každý, kdo šel na jitřní mši, měl si na hlavním oltáři vyvolit jednu svíčku, když jasně plápolala, tu byl po celý rok veselým, pokud čadila, znamenalo to nemoc, když svíčka upadla a zhasla, dotyčný do roka zemřel.

Autor:

Nejčtenější

Kočka těžce pokousala ženu, strážníci zvíře dvě hodiny unavovali

Zranění způsobená kočkou poměrně hodně krvácela.

Velmi agresivní a vytrvalá byla kočka, která v opavském bytě zaútočila na ženu. Ta zvíře před časem našla a vzala si ho...

Požár v ostravském dopravním podniku zničil 12 autobusů, škody jsou 22 milionů

Celkem dvanáct zaparkovaných autobusů poškodil požár v garážích Dopravního...

Celkem dvanáct zaparkovaných autobusů poškodil v sobotu večer požár v garážích Dopravního podniku Ostrava. Při zásahu...

Výzkum ostravského vědce může změnit pohled na dějiny Severní Ameriky

Ostravský vědec Pavel Flegontov odkrývá kombinací poznatků z genetiky,...

Na Harvard míří pětatřicetiletý vědec Ostravské univerzity. Pavel Flegontov svým výzkumem zaujal natolik, že se od září...

Mladý řidič vjel do cesty autobusu, v přepůleném autě zemřel

Střet s autobusem přepůlil auto. Řidič na místě zemřel.

Dvacetiletý řidič osobního auta zemřel na silnici mezi Karvinou a Orlovou poté, co vjel v zatáčce do protisměru a...

Pastviny v Beskydech brázdí pět měsíců v roce Ovečkin s maringotkou

Martin Jurnost vysoko v kopcích kolem rodného Jablunkova pase ovce.

Kamarádi mu říkají Ovečkin. Příjmení jednoho z nejlepších ruských hokejistů zní totiž skoro stejně jako profese...

Další z rubriky

Nenapravitelný nestyda se zase obnažoval před dětmi, je ve vazbě

Ilustrační snímek

Asi si nemůže pomoct. Třiapadesátiletý muž, který se už v minulosti obnažoval před dětmi, nyní zase popustil uzdu své...

Termín odvozu jedovatých kalů z ostravských lagun zůstává nejistý

Ropné laguny jsou velkou ekologickou zátěží Ostravy. (14. listopadu 2017)

Všechny kaly a hlinky z ostravských ropných lagun společnosti Ostramo jsou podle společnosti AVE CZ zpracovány....

V podpoře nadaných žáků jsme pozadu, říká odbornice na jejich rozpoznávání

S vyhledáváním nadaných dětí má Jana Škrabánková už 26letou zkušenost.

Takřka detektivní práci dnes připomíná vyhledávání mladých talentů z oblasti fyziky, matematiky a dalších přírodních...

Najdete na iDNES.cz