Neděle 5. dubna 2020, svátek má Miroslava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 5. dubna 2020 Miroslava

Štědrý den býval pro naše předky štědrý na práci a přísný na půst

  8:55aktualizováno  8:55
Na štědrovečerním stole v minulosti nesmělo chybět aspoň trochu z každé plodiny, která se ten rok urodila. Hodným dětem se na zlaté pentli spouštěl z oblohy anděl. O tom, jak sváteční čas prožívali naši předkové, vypráví pracovník Muzea Beskyd Jaromír Polášek.

Pracovník Muzea Beskyd Jaromír Polášek má se svou ženou Jiřinou bohatou sbírku historických pohlednic s vánoční tematikou. | foto: archiv Jaromíra a Jiřiny Poláškových

Vrcholí čas adventu. Lidé doma postupně zapálili čtyři svíce na adventním věnci. Ve městech září sváteční výzdoba a na náměstích vánoční stromy.

K těmto svátkům patří také celá řada tradic a zvyků. „Štědrý den, též Štědrým večerem zvaný, byl štědrý po celý den na práci a na přísný půst. Štědrým byl teprve až večer, jen místy pojedli k obědu trošku hrachové polévky nebo vařené sušené hlozy, tedy křížaly, s kouskem chleba,“ vypráví pracovník Muzea Beskyd Jaromír Polášek. 

„Místy jedli v poledne ovocnou bryju (omáčku) s bílým pečivem nebo jenom dětem dali bulku židovku, tedy housku sypanou mákem. Kdo se postil, ten navečer uviděl zlaté prasátko na stěně, zlaté telátko v povětří nebo totéž na kredenci,“ pokračoval.

K večeru se stavěly jesličky a betlémy

Místy se po večeři z oblohy spouštěl anděl na zlaté pentli, aby se ukázal hodným dětem, které se postily. Starší lidé na Štědrý den nejedli maso.

Štědrý den začínal poslední adventní jitřní mší, při níž byly požehnány ozdoby z přírodních materiálů, kterými se zdobila domácnost.

„Hospodář chystal s čeledí krmení pro dobytek na celé svátky, hospodyně poklízela celý dům, všechno se muselo vymést, aby se nedržely neplechy a blechy. Každý pracoval s chutí, aby byl po celý příští rok pilný,“ přiblížil Polášek.

Fotogalerie

Pekly se koláče tvarohové, makové a povidlové, ale též zelníky. Hospodyňky také připravovaly koláče z prosa zvané osůchy pro dobytek a k obřadním úkonům, i chleba musel být čerstvý a doma upečený.

K večeru se stavěly jesličky a betlémy. „Bohužel i v našem kraji je zcela vytlačila nová tradice vánočního stromku. Děti pomáhaly zdobit stromeček, někde jej zdobily samy. Ve Vyšních Lhotách nazdobený stromeček dětem přinášeli rodiče jako dar od Ježíška,“ popsal pracovník Muzea Beskyd.

Když vysvitla na obloze první hvězda, začínal „štědrovečerní oběd“. Všichni museli být umytí a převlečení do čistých šatů.

K večeři se přistupovalo jako k posvátnému a slavnostnímu obřadu, nikdo se při něm nesměl ani usmát. Stůl byl pokryt bílým ubrusem, uprostřed hořela svíčka hromnička, lampa nad stolem se zhasila a rozžaly se i svíčky u jesliček nebo na stromečku.

„Pod ubrus se dávaly peníze, aby jich po celý rok nescházelo. Na stole musel ležet čerstvý bochník chleba a ve slaměnce po trošce z každé plodiny, která se na poli urodila,“ popsal Polášek.

Všichni se společně a hlasitě pomodlili, u katolíků zpravidla pět Otčenášů a pět Zdrávasů a Anděla Páně. „Poté je otec všechny pokropil svěcenou vodou. Vzpomenul také všechny, kteří dříve odešli na věčnost,“ poznamenal Polášek.

Vánoční hodování u chudých a bohatých

Chudí lidé vařili v době Vánoc skromná jídla. Častokrát na Štědrý den večeřeli jenom polévku, na Valašsku zvanou štědračka, do které se dávaly zelenina, zelí, pohanka, proso, fazole, čočka, hrách, sušené ovoce, sušené houby, zemáky, trošku od každé plodiny, která se na poli urodila.

„U slezských chalupníků vařili štědrovečerní večeři velmi chudě, podávala se vařená syrovátka, brambory, hrách a fazole s povidlovou omáčkou, krupička maštěná máslem a slazená medem, bílý chleba a sušené ovoce,“ vyjmenoval Polášek.

„Teprve mnohem později se na stole objevila i ryba. Stůl byl prostřen bílým ubrusem, na něm stála rozžatá svíce, pecen chleba, koláče, ořechy, jablka, oplatky, horší oplatky se po večeři podávaly s chlebem kravám, aby dobře dojily,“ dodal s tím, že na stole mělo zůstat ze všech jídel po troše, aby všeho po celý rok bylo hojnost.

U bohatých sedláků jedli na Štědrý večer hrachovou polévku, zasmaženou polévku, rybu pečenou nebo vařenou, rýži, vařené boby, ořechy a ovoce.

Jiní zase jedli sladké zelí s chlebem, pečenou rybu, zasmaženou polévku, dále byla česneková omáčka, kynuté buchtičky, krupička s perníkem, máslem a medem, někde přidali i skořici, případně měli rýži či prosnou kaši. Hrách zasmažený, oplatky s medem, vánočka a makové a tvarohové koláče.

Boží narození, dnes 1. svátek vánoční, ve zdejším regionu dříve často nazývali Hody nebo Hodními svátky, asi proto, že se nic nedělalo, jen se hodovalo a oslavovalo Boží narození.

„Hospodyně nic nevařily, jenom ohřívaly jídla, která navařily na Štědrý den. Křesťanskou povinností bylo v týž den navštívit tři mše svaté, jitřní, andělskou a pastýřskou,“ vylíčil Polášek.

Každý, kdo šel na jitřní mši, měl si na hlavním oltáři vyvolit jednu svíčku, když jasně plápolala, tu byl po celý rok veselým, pokud čadila, znamenalo to nemoc, když svíčka upadla a zhasla, dotyčný do roka zemřel.

Autor:

Karanténa v Česku

Karanténa v České republice byla prodloužena do 11. dubna do šesté hodiny ranní. Od čtvrtka 12. března platí také třicetidenní nouzový stav. Během těchto opatření platí zákaz volného pohybu na území celé republiky s výjimkou cest do zaměstnání, na nákup, k lékaři a dalších specifikovaných činností.

Roman Prymula, Jarmila Rážová, Ladislav Dušek, Petr Husa, Rastislav Maďar

  • Nejčtenější

Noste roušky jako Češi, vyzývá Hansen z Beskyd. Nemocnici vyrábí masky

Do dějin cyklistiky vstoupil rekordem 20 dokončených závodů Grand Tour v nepřetržité řadě, na který dosáhl v letech...

Při výstupu v Jeseníkách zkolaboval muž. Omezte výlety, vzkazují záchranáři

V sobotu večer při výletu do hor na Bruntálsku zkolaboval muž středního věku. Přes pomoc syna a následně záchranářů na...

Nákaza postihla domov seniorů i personál dvou ostravských nemocnic

Nákaza koronavirem, která se prokázala u několika klientů ostravského Domova pro seniory Iris, přinutila Městskou...

Vietnamci zavřeli salony i obchody a pomáhají. Roušky nosili mezi prvními

Vietnamská komunita v Moravskoslezském kraji se výrazně zapojila do dobrovolnické pomoci v době koronavirové epidemie....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Stronati: Dva týdny se to dalo vydržet, teď už je to trošku na hlavu

V časech celosvětové epidemie cvičí doma, běhá, s přítelkyní hraje stolní hry nebo sleduje seriály, synka učí abecedu....

Premium

KOMENTÁŘ: Po dvou měsících přijde rozvrat. Nečekejme na pomoc, konejme!

Karanténní prázdniny může ekonomika státu vydržet měsíc. Po dvouměsíčním výpadku už hrozí naprostý rozvrat výroby,...

Premium

Španělská nepoučitelnost. Proč zde koronavirus řádí jako v Itálii nebo Číně

Dlouhé týdny Španělé sledovali, co se děje v Číně, Íránu a Itálii. Ale nepoučili se. Laxní politici opakují stejné...

Premium

Storno přijde draho, Češi nechají cestovkám desetitisíce za ­propadlé zájezdy

Přijít o desítky tisíc za neuskutečněné zájezdy je problém, se kterým se potýká řada českých klientů cestovních...

  • Další z rubriky

Smog se v zimě Moravskoslezskému kraji vyhnul, vzduch byl nejlepší za 20 let

Z hlediska znečištění ovzduší bylo uplynulé zimní období v Moravskoslezském kraji mimořádně dobré. Nenastala žádná...

Při výstupu v Jeseníkách zkolaboval muž. Omezte výlety, vzkazují záchranáři

V sobotu večer při výletu do hor na Bruntálsku zkolaboval muž středního věku. Přes pomoc syna a následně záchranářů na...

Na Ostravsku zkusí testovat koronavirus ze vzorku vykašlaného hlenu

V Moravskoslezském kraji budou v příštím týdnu testovat alternativní metodu pro zjištění lidí nakažených koronavirem....

Velikonoce církev oslaví i skrze internet, mše sledují online stovky lidí

I přes pět stovek diváků najednou sleduje o nedělích bohoslužby z farního kostela Božího Těla v Jablunkově. Mše tamní...

Poradíme: Aby mateřství bylo plné radostí
Poradíme: Aby mateřství bylo plné radostí

Zjistila jste, že jste těhotná nebo už máte doma roztomilé batole? Mít děti je obrovská radost, ale zároveň to znamená přemýšlet, jak vše zorganizovat a zaplatit. Na zdraví, zvlášť těch nejmenších, nelze šetřit. Poradíme vám, kde získat nějaké výhody a ušetřit.

Najdete na iDNES.cz