Třeba bájné Lucky, symbolizující podle starého kalendáře zimní slunovrat, měly původně dvojí podobu, pohanských strašidel i katolických světic. Za nocí měnily vodu ve víno, jindy děsily děti. Obřady často doprovázely hudební procesí, stylové zpěvy i ochotnické divadlo.
Podle Markéty Palowské, etnografky z Ostravského muzea , na Ostravsku především vítězil pohanský rozměr svátků, který měl lidem zajistit celoroční úrodu. Výjimkou ale nebyly ani novější křesťanské prvky, i když se mohly lišit podle původu jednotlivých rodin.
