Obyvatelé Ostravska a Opavska zažili vůbec největší boje konce druhé světové války na našem území. Návrat mírových časů byl rozpačitý a někde jej provázely násilnosti.
„První týdny po přechodu fronty nebyly růžové. Hlavně v místech, kam čeští administrátoři přišli až měsíc či dva po válce a Rudá armáda tam suplovala většinu funkcí státní správy,“ říká historik Slezského zemského muzea Ondřej Kolář.
V jaké situaci byl region v lednu a únoru 1945?
V poměrně různorodé. Ostrava byla součástí Protektorátu Čechy a Morava. Opavsko, Bílovecko včetně většinově českých obcí okolo až po Svinov, Polanku a Porubu byly součástí Říšské župy Sudety a specifická situace panovala na Hlučínsku, které bylo jako historické říšské území přičleněno k takzvanému Altreichu, tradičnímu území Říše. Společné ale bylo, že leden 1945 představoval velký zlom. Blížila se fronta.
Dokonce němečtí vojáci jim doporučovali: schovejte si jídlo a cennosti, ale něco nechte - když Rudoarmějce necháte něco najít, budou spokojení.