Jako by se generálové připravovali na minulou válku. Čtyři roky stará data nabízí studie Zdravotního ústavu v Ostravě, zaměřená na vliv povětrnostních podmínek na kvalitu ovzduší v kraji. Výsledkem projektu Air Silesia jsou dvě publikace, díky nimž má být možné na matematických modelech předvídat vývoj znečištění ovzduší.
Výsledky projektu mají sloužit jak odborníkům, tak široké veřejnosti. Jeho součástí byl podle všeho i pokus o vypracování informační platformy o stavu ovzduší, ta se ale příliš nevyvedla.
Například v sekci "Zprávy pro média" je jediná informace, ze 7. dubna 2012. "Dnes, stav kvality ovzduší je dobrá. Během několika následujících hodin by neměla být narušena. Doporučujeme vám, abyste intenzivní chůzi, protože počasí je opravdu pěkné." Pravděpodobně jde o překlad původně polského textu pomocí automatického překladače. U projektu, který spolkl třicet milionů, by se ale určitě dalo čekat více.
"Cílem projektu bylo vytvoření unikátního informačního systému o kvalitě ovzduší v českopolském pohraničí," vysvětluje Lucie Hellebrandová, která měla ve Zdravotním ústavu v Ostravě projekt na starosti.
"Dále jsme chtěli stejnou metodikou, postupy, metodami a technikou změřit kvalitu ovzduší na obou stranách hranice, získaná data zpracovat a využít stejné modely k jejich vyhodnocení," dodává.
Vedoucí oddělení ovzduší odmítá i námitky, že v současnosti již čtyři roky stará data nemusí být příliš přínosná. Rok 2010 byl navíc, co se hledání znečišťování ovzduší týče, oproti jiným rokům hodně abnormální.
Kvůli krizi pracovala většina velkých znečišťovatelů na nižší výkon, například ostravská hutní společnost ArcelorMittal Ostrava vyráběla zhruba jen na čtyřicet procent své kapacity.
"Data, byť se u modelování týkají jen let 2006 a 2010, jsou zcela relevantní, a to z toho důvodu, že se posuzovala po obou stranách hranice stejně," oponuje Hellebrandová.
"Výhodou modelování je, že pokud se objeví nová data, dají se do modelu zapracovat, a tím ho aktualizovat," pokračuje.
Co na to odborníci? "Je dobře, že takový projekt vznikl, každá koruna vynaložená na zlepšení životního prostředí je dobře investovaná. Projekt sice nedokazuje nic převratného, co bychom netušili, nicméně potvrzuje místní situaci, jak se povětrnostní podmínky podílejí na znečištění území na českém i polském území," říká Jiří Nezhyba ze sdružení Arnika.
Poslední trendy ve snahách o zdravější životní prostředí už ale podle něj míří někam jinam. Projekt řeší problémy s tuhými znečišťujícími látkami o velikosti PM10 a PM 2,5.
"Současné výzkumy se už ale zaměřují hlavně na rakovinotvornou látku benzopyren, jehož nositeli jsou prachové částice menší než PM1," vysvětluje Jiří Nezhyba.
"Na české straně se už pro snížení množství prachu v ovzduší udělalo hodně, proto se nyní zaměřujeme na zjišťování zdrojů benzopyrenu a dalších aromatických uhlovodíků, které jsou prokazatelně rakovinotvorné," přiblížil dále poslední trend zkoumání ovzduší vedoucí havířovské pobočky Arniky.
Radim Šrám, Ústav experimentální medicíny Akademie věd České republiky
"Jedna věc je monitorování, kde máme údajů relativně dost, druhá věc je pak říct, co to pro nás znamená a jaké udělat opatření, aby se znečištění snížilo," konstatuje dále Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd.
"V poslední době sledujeme trend snižování množství částic PM10 a PM2,5, ale zároveň sledujeme zvyšování množství benzopyrenu. Ten v současnosti ohrožuje zhruba šedesát procent populace celého státu. Má vliv na počet respiračních chorob. Při našem výzkumu v Českých Budějovicích jsme zjistili, že ovlivňuje geny pro imunitu. Už v roce 2011 jsme navrhovali, aby se upřely výzkumy tímto směrem, ale nikdo nás neposlouchal," dokončil Radim Šrám.
