Zatím poslední oběť vedení vysokého napětí u skládky v Ostravě-Hrušově. (26....

Zatím poslední oběť vedení vysokého napětí u skládky v Ostravě-Hrušově. (26. července 2018) | foto: Dušan Boucný

Skládka na kraji Ostravy láká čápy, hynou pak na stožárech vysokého napětí

  • 4
Skládka komunálního odpadu v Ostravě-Hrušově láká racky, dravce i jiné ptáky. Je pro ně snadným zdrojem potravy. Pro čápy je ale tato lokalita riziková. Zabíjí je totiž elektrický proud z drátů pod vysokým napětím.

„Jen tento týden jsem v Hrušově našel tři mrtvé čápy bílé, naposledy dnes. Leželi pod stožárem vysokého napětí, kam si sedli, aby si odpočinuli, ale dotkli se křídlem drátů a zasáhlo je 22 tisíc voltů. S kolegy tam každý rok nacházíme asi deset uhynulých čápů. Může jich být i víc, ale pokud spadnou do houští, tak o nich nevíme,“ líčí zoolog a ornitolog Otakar Závalský, který spolupracuje se Zoologickou zahradou v Ostravě i Záchrannou stanicí v Bartošovicích.

Zatímco vrcholy všech pěti stožárů v zoo už jsou vybavené ochrannými prvky, které zaručují ptákům bezpečí, zhruba patnáct stožárů v okolí velké ostravské skládky na úpravu teprve čeká.

Elektrický proud ročně zabije více než sto tisíc ptáků

„Po zásahu elektřinou hyne v Česku každý rok průměrně 130 tisíc ptáků, hlavně dravců, například asi 30 tisíc káňat lesních. Proto musí být do roku 2024 všechny stožáry opatřené bezpečnostními nástavci s bidly či ‚lavičkami‘ pro ptáky,“ popisuje Závalský.

Firmy na tom sice pracují už několik let, ale podle ornitologů pomalu.

„O úpravy stožárů v zoo jsem žádal v září a čekali jsme do června,“ říká Závalský, podle kterého nelze zjistit, kolik sloupů v kraji už je chráněných. Odhadl, že sotva pětina.

Mluvčí skupiny ČEZ pro severní Moravu Vladislav Sobol říká, že společnost postupně instaluje ochranné prvky na stožáry podle naléhavosti a připravených projektů. Ani on ale neví, kolik jich už upravili. „Pracovník, který takový údaj má, je zrovna na dovolené,“ vysvětlil.

Firma slíbila co nejrychlejší řešení

Podle něj už firma pracuje i na ochraně sloupů v okolí skládky. „Není to tak jednoduché, jak se zdá. Musíme se držet přísných legislativních pravidel. Nejdříve musíme připravit projekt, navíc situace v Hrušově je technicky složitější než jinde. Ale budeme se snažit upravit stožáry co nejdříve. Nejpozději do konce roku,“ slíbil Sobol.

Šéf Záchranné stanice v Bartošovicích Petr Orel uvedl, že distribuční firmu skupiny ČEZ průběžně žádají o přednostní ochranu stožárů, kde přicházejí ptáci k úhoně.

„V nejbližších dnech budeme iniciovat zabezpečení tří stožárů ve Studénce-Butovicích a rizikových tras na Vítkovsku a Budišovsku. Firma nám vychází vstříc, ale trvá to asi tak půl roku až rok,“ říká Orel.