Změny územních plánů se táhnou, lidé jsou kvůli tomu naštvaní

  8:20aktualizováno  8:20
Lidé v Moravskoslezském kraji bývají naštvaní, že nemohou stavět – kvůli bílým místům v územních plánech. Zaplnit je totiž trvá dlouho. Mohou za to zákony, ale i obce a vlastníci pozemků.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Obecně trvá změna územního plánu rok a půl i několik let. Záleží na velikosti obce. „Samosprávy se snaží za každou cenu vyhovět všem žadatelům o změny, mění plány příliš často a neuvažují nad budoucností. Ustupují vlastníkům polí, kteří z nich chtějí stavební parcely, lidem, kteří touží bydlet na samotě. Domy se tak staví u úzkých, dříve polních cest, v odlehlejších lokalitách s komplikovanou obslužností,“ řekla architektka Dagmar Saktorová z odboru územního plánování a stavebního řádu krajského úřadu. 

Podle krajských úředníků je to časovaná bomba. „Roste délka komunikací, vodovodů, kanalizace. Tyto stavby mají životnost 15 až 30 let. Až začnou chátrat, nebudou dotace na opravu. Lidé budou nadávat na rozbité silnice, obce je nebudou mít z čeho opravit. Je to hlavně problém území na východ od Ostravy, kde je historicky rozptýlená zástavba,“ dodává Saktorová s tím, že si z minulosti vybavuje jen jedno vedení obce, které nepovolilo žádnou změnu schváleného územního plánu. „Šlo o Řepiště. Místní se zlobili, psali na kraj, ale starosta byl odvážný, neustoupil. To dnes dokáže málokdo,“ zmínila architektka.

Dalším častým nešvarem podle krajského úřadu je, že obce na územních plánech šetří. „Za cenu, která je za územně plánovací dokumentaci v kraji běžná, nelze pořídit kvalitní dílo. Autor nemá dost prostoru, aby se seznámil s územím a promyslel všechna omezení i s jejich důsledky, a proto je tolik stěžovatelů úspěšných,“ vysvětlila Saktorová. Podle ní jde o důvody, proč krajský úřad nebo soud územní plány přezkoumává a ruší jejich části.

Klimkovice územní plán opraví

Například Klimkovicím krajský úřad zrušil několik částí územního plánu. „Z dříve zastavitelných lokalit se totiž stala bílá místa a platí na nich režim srovnatelný se stavební uzávěrou,“ sdělil starosta Zdeněk Husťák. Město musí na dokumentu pracovat znova. „Celý ten proces navracení zastavitelných ploch do územního plánu je navíc drahý a zdlouhavý,“ doplnil starosta.

Krajský úřad zrušil dohodu o parcelaci území v Klimkovicích jako nedostatečně odůvodněnou.

„U velkých celků pro zástavbu, kde je spousta vlastníků, je velká pravděpodobnost, že dohodu bude někdo dlouhodobě blokovat. Úřad tímto krokem předešel možnému chaotickému zastavování, na které by třeba doplatili majitelé pozemků, kteří k nim nemají přímý přístup z veřejné komunikace,“ konstatovala Saktorová.

Není pravidlem, že to, co je obsahem zadání změny územního plánu, se také schválí. „Snažíme se šetřit práva zúčastněných a řídíme se celorepublikovými zájmy, které jsou nadřazené jednotlivcům. Sledujeme úbytek volné krajiny, zemědělské půdy. I srůstání sídel a omezení prostupnosti území je jedním ze současných naléhavých problémů. Hlídáme, aby se nestavělo v záplavovém území, u plánovaných silnic,“ popisuje architektka. Vydaný územní plán může napadnout i nespokojený vlastník pozemku.

Chtějí mít poslední dům v obci

V kraji je jiná situace než v Praze či Středočeském kraji, kde developeři vlastní celou velkou plochu a sami určí její rozparcelování. „U nás se staví individuálně, s čímž se pojí mnoho protichůdných zájmů. Rodiče vlastní pole, rozdělí ho na parcely a darují je dětem, aby nemusely kupovat drahý stavební pozemek. Předpokládají, že se jim ten jejich bez potíží převede na stavební parcelu. Pak jim změna neprojde a je zle. Podobných případů jsme řešili mnoho,“ uvedla architektka.

Častým důvodem k rozepřím bývá i takzvaný syndrom posledního domu. Každý chce stavět na konci vesnice a koukat do zeleně. Někomu to vyjde, jenže obec pak vyhoví dalšímu žadateli o změnu a obyvatelům, kteří si zvykli být poslední v ulici, se to nelíbí.

„Majitelé pozemků, kteří nesledují, co se v území děje nebo plánuje, když se řeší územní plány a jejich změny, dělají velkou chybu. Pak se po letech, když se rozhodnou budovat, diví. Než si člověk koupí pozemek, měl by nejdříve vyrazit na obec s rozšířenou působností a ověřit si, jaké pro konkrétní plochu platí regulace,“ radí Saktorová.

Nejčtenější

Hořké drama. Češky míří ve Fed Cupu do baráže, Rumunky postupují

Kapitán českého fedcupového týmu Petr Pála utěšuje Kateřinu Siniakovou po...

České tenistky si po ostravské porážce zahrají baráž Fed Cupu. Výběr kouče Pály neobhájí titul, do baráže padá po...

Šlágr kola v televizi neuvidíte. Kvůli výběru ČT i postoji klubů

Tyler Redenbach z Liberce se snaží překonat brankáře Třince Šimona Hrubce.

Kdo by čekal, že na televizní obrazovce uvidí šlágr středečního kola extraligy, bude zklamán. Hokejový duel prvního...

Dům pro čtyřčlennou rodinu u řeky Lučiny je vzdušný a příjemně lidský

Dům pro čtyřčlennou rodinu navrhlo studio ODDO architects.

Rodina koupila pozemek za Havířovem u řeky Lučiny a lužního lesa, aby na něm postavila dům. Manželé oslovili studio...

Ostrava - Liberec 2:1, hosté snížili až v závěru, k výhře pomohl i Baroš

Fotbalisté ostravského Baníku se radují z branky do sítě Liberce.

Ostravští fotbalisté udělali rozhodují krok k elitní šestce, která po skončení základní části bude hrát nadstavbu o...

Za nadávky rozhodčímu roční zákaz hokeje. Sudí provokoval, brání se hráč

Hokejový rozhodčí - ilustrační foto

Během druholigového utkání neudržel kopřivnický útočník Robin Gebauer nervy na uzdě. Z trestné lavice mrštil po...

Další z rubriky

Jak se ruina měnila v perlu. Před 20 roky začala záchrana zámku v Kuníně

Historik Jaroslav Zezulčík bude už navždy spojován se zámkem v Kuníně. Své...

To nebyla jen zchátralá památka. Zámek v Kuníně na Novojičínsku v roce 1999 bylo příhodné označit přímo za ruinu a snad...

Ostravské stopy: Lipus ukázal jinou Ostravu, líčí básnířka Putzlacher

Pro básnířku Renatu Putzlacher se Ostrava v poslední době stala přestupní...

Ostravská secese, silueta kostela navrženého vídeňským architektem nedaleko hlavního nádraží, ale také řada přátel z...

Moderní focení není pro mě, říká autor oceněného snímku z pohřbu Palacha

Na čtyři stovky historických fotoaparátů má ve své sbírce Antonín Válek z...

V každém pokoji či komoře domu Antonína Válka je vystavená, uložená nebo pověšená věc, která souvisí s fotografováním....

Najdete na iDNES.cz