Přičemž už loni cena stoupla o čtyřicet procent. To vše umocňují vysoké ceny energií i plynu.
„Výrobní provozy, ale i kanceláře budeme vytápět na nezbytné minimum tak, aby dle hygienických předpisů byla práce pro zaměstnance ještě únosná,“ popsala přípravy na topnou sezonu ředitelka skupiny Witkowitz Michaela Žvaková.
Odhadování nákladů, které budou muset firmy na teplo vynaložit, je ale podle ní obtížné.
„Stále mi není zřejmé, jak se bude velkým podnikům pomáhat, jak budou vypadat kompenzace za zvýšené ceny energií,“ řekla Žvaková.
„Na stránkách ministerstva průmyslu se toho o pomoci velkým firmám člověk moc nedočte. Nechceme zavírat ani tlumit výrobu, proto stále pevně věřím, že rozumná podpora i pro velké podniky ze strany vlády - pokud nemáme stěhovat firmy do zahraničí, případně něco horšího - přijde.“
Teplota ve výrobě se sníží na 14 stupňů
Na výtkách vůči nedostatku informací z vlády se s Michaelou Žvakovou shoduje i Jiří Brož, výkonný ředitel Lanexu Bolatice, firmy, kde náklady na energie vzrostly z loňských 1,2 milionu korun měsíčně na deset milionů.
„Stále neznáme plány naší vlády v tomto směru,“ uvedl Brož. „Netušíme, jak máme plánovat příští rok, přičemž jasná stanoviska o našem hospodaření v roce 2023 už po nás chtějí například banky. My jsme už v podstatě vyčerpali všechny možnosti, jak šetřit. Dělníkům v šatnách nemůžeme přestat topit. V halách netopíme, ty nám ohřívají fungující stroje, takže veškeré další rozhodování se může odvíjet až podle toho, nakolik vláda zastropuje ceny energie, nebo uvolní podporu.“
S výrazným snížením vytápění firemních prostor počítají v rámci šetření například v dolnobenešovské společnosti Armatury Group.
„Ve výrobních prostorách plánujeme snížení teploty na čtrnáct stupňů Celsia přes den a dvanáct v noci a ve dnech volna,“ vypočítala část opatření vedoucí marketingu společnosti Armatury Group Vladimíra Václavíková.
Kvůli vyšším úsporám v Dolním Benešově už vyměnili osvětlení za úspornější. Na zimu dokonce odstaví část lakovacích boxů, aby jich nemuseli tolik vyhřívat.
Dojde i na kanceláře
V některých firmách jdou ještě dál a na čas plánují úplné přerušení výroby v některých provozech.
„V galvanovně, kovárně a kalírně, které patří k těm energeticky nejnáročnějším, ukončíme provoz již šestnáctého prosince. Zaměstnanci budou přednostně čerpat řádnou dovolenou a následně zůstanou do konce roku s náhradou výdělku doma. Do práce se vrátí až po Novém roce,“ uvedl Aleš Martínek, generální ředitel společnosti Ostroj, s tím, že firma chce plýtvání energiemi předcházet například i většími úsporami při osvětlení pracovišť.
Se sestěhováním zaměstnanců kvůli úsporám počítají ve strojírenské společnosti Komas v Komárově u Opavy. Počet kanceláří snižovali ve společnosti PPF Plasty v Chuchelné. Nevytápět prostory pro zaměstnance během víkendu či optimalizovat teplotu v budovách v době, kdy v nich pracovníci nejsou, chtějí ve společnosti Severomoravské vodovody a kanalizace.
„Jen pro představu - v roce 2021 jsme za plyn hradili měsíční zálohy ve výši sto dvacet tisíc korun, nyní je to dvě stě třicet tisíc,“ uvedl výkonný ředitel společnosti Komas Lukáš Grebeníček.
„I proto se snažíme redukovat a přeorganizovat kancelářské prostory a sloučit jednotlivé oddělení do jiných nebo společných prostor. Stejně tak se snažíme regulovat počet pracovišť nebo slučovat směny, abychom ve třísměnném provoze vytápěli pouze klíčovou výrobní halu.“
