Od konce dubna žije devatenáct Iráčanů, které válka vyhnala ze své vlasti, v bytech v Českém Těšíně. Dospělí pravidelně docházejí na lekce češtiny, děti od května navštěvují církevní základní školu v Třinci.
Výuka češtiny pro uprchlíky |
Podle zástupců Slezské diakonie, která má pobyt uprchlíků v Českém Těšíně na starost, se jak děti, tak dospělí dobře sžívají s životem ve městě na hranici s Polskem.
„Děti dobře zapadly do třídních kolektivů. Zúčastnily se kromě výuky i jiných školních aktivit včetně sportovní olympiády, kdy jeden z iráckých chlapců dokonce získal stříbrnou medaili,“ uvedl referent pro uprchlíky Zdeněk Kašpárek.
Irácké děti v církevní škole
Během prázdnin se děti Iráčanů účastní různých stanových či příměstských táborů, případně kempů pro mládež s výukou angličtiny. „Pokud jsou doma, docházejí na výuku češtiny společně s dospělými,“ vysvětlil Kašpárek.
Právě vypilování jazyka je podle Slezské diakonie klíčové. V současnosti mají lekce češtiny přednost před pracovními nabídkami. Ty už se objevují. „Iráčané již dostali nějaké nabídky na dohodu o provedení práce i na klasickou pracovní smlouvu, ale do konce léta preferujeme stále spíše výuku jazyka. Uplatnění na trhu práce bude prioritou během podzimu,“ dodal Kašpárek.
Iráčané kromě výuky dochází na bohoslužby, jezdí na výlety i na jiné události. Karam, jeden z mladých Iráčanů, se jako host zúčastnil festivalu Meeting Brno, který přináší projekci dokumentárních filmů o uprchlících.
„Lidé se ptali na jeho pohled na Čechy a život v Česku, na jeho minulost v Iráku, i na to, co očekává od budoucnosti,“ uvedla Lenka Hrabalová, která jej na festivalu doprovázela. Návštěvníkům Meeting Brno vyprávěl o životě v Mosulu, v Karakoši, o náboženství a o každodenním životě na pokraji války.
Integrační projekt, který má uprchlíkům žijícím v bytech v Českém Těšíně zlehčit start do nového života, je koncipován na 12 měsíců. Poté by měli již pevně stát na vlastních nohou.
