Přesný počet lidí, kteří po válečném napadení opustili Ukrajinu a dočasně zakotvili v některé z 300 moravskoslezských obcí, nikdo nezná. Situace se totiž každou chvíli mění.
Ale už v pátek docházela lůžka pro nové příchozí, kteří o ubytování žádali v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině (KACPU) na ostravské Černé louce.
„Od 1. března do pondělního rána odbavilo centrum asi 8 500 běženců z Ukrajiny, z toho 2 500 zajistilo ubytování,“ uvedl Petr Kůdela, mluvčí krajských hasičů, kteří mají provoz centra na starost.
Podotkl, že nové nabídky ubytování sice přibývají, ale v pondělí zbývalo posledních několik desítek míst v pokojích s určitým soukromím. „Až se naplní, budeme muset uprchlíkům nabízet dočasná přístřeší hromadného typu,“ nastínil Kůdela.
Kraj ve spolupráci s městy začal chystat dočasná nouzová přístřeší s lehátky či matracemi ve sportovních halách už v pátek. První taková noclehárna je připravená na příchod uprchlíků v tělocvičně krytého bazénu v Havířově-Šumbarku.
„Máme tu rozložených padesát nafukovacích matrací. S nájemcem restaurace jsme domluvení, že v první fázi zajistí stravu. Vyřešili jsme i dostupnost sociálního zařízení, elektrických zásuvek i samostatné wi-fi sítě. Zatím ale nevíme, zda a kdy k nám přijdou první uprchlíci,“ řekl vedoucí provozu bazénu Jan Veselý. A dodal, že až situace nastane, bude zajištěná nepřetržitá přítomnost zaměstnanců bazénu i dohled strážníků.
Největší zájem o zaměstnání a místa v školách
Řada měst nyní zjišťuje, kolik nových – byť dočasných – obyvatel vlastně má a co to pro ně znamená.
„Mapujeme situaci a víme, že od začátku války na Ukrajině prošlo naší obcí s rozšířenou působností, tedy městem a okolními obcemi, přes 300 ukrajinských uprchlíků. Ale většina brzy pokračovala dál. Nyní jich tady zůstává okolo 120,“ uvedla mluvčí Frenštátu pod Radhoštěm Iva Vašendová.
Podle ní jsou běženci ubytovaní v městském autokempu, v internátech škol zřizovaných krajem, v hotelích i místních rodinách. „Na setkání se zástupci města se uprchlíci zajímali hlavně o možnost práce a umístění dětí do škol,“ dodala mluvčí.
Podobná situace je i jinde. Neexistují sice přesné počty uprchlíků, kteří jsou v regionu, ale z přehledu udělených víz vyplývá, že do pondělního rána se přihlásilo k pobytu 10 320 běženců, kteří našli azyl na území 217 obcí a měst v kraji.
Nejvíce uprchlíků: Ostrava a Havířov
Nejvíce v Ostravě – 2 618. Pak 1 365 ve Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku, ale v tamním registračním středisku strávila většina lidí jen jednu noc. Další v pořadí je Havířov, kde se přihlásilo přes 700 lidí.
„Podle informací ministerstva vnitra se v Havířově nachází 744 válečných uprchlíků. Jsou ubytováni ve dvou městských ubytovnách ve Střední ulici a v Prostřední Suché, na internátě ve Školní a Lidické ulici, který patří pod kraj, v soukromém hotelu Impuls, ale i v bytech společnosti Heimstaden a soukromých vlastníků,“ uvedla havířovská mluvčí Rosalie Seidl Pokorná.
Hejtman Ivo Vondrák v pondělí řekl, že v pátek došla místa v internátech a dalších zařízeních kraje i státu. Pak se však situace zlepšila, a proto zatím nebylo nutné využít nouzová lehátka. To se ale může změnit.
„Teď je k dispozici 500 míst se soukromím, což stačí na týden. Podle usnesení vlády má náš kraj zvýšit kapacity pro běžence na 15 500 lůžek. Hledáme tedy další ubytování a nachystáme více nouzových útočišť. A 110 lidí může přespat také na Černé louce,“ dodal hejtman.
Hejtman: Souběh krizí snad nenastaneUprchlická vlna takřka plynule navázala na koronavirovou krizi trvající dva roky. Opět zasedá krajský krizový štáb, v největším pavilonu na ostravském výstavišti Černá louka jen vyměnili informační tabule z očkování na příjem utečenců a také pracovníci v nemocnicích a školách mají starosti navíc. Souběh krizí, tedy koronavirové a utečenecké, však podle hejtmana Ivo Vondráka snad nehrozí. „Situace v covidové nákaze stagnuje, i když procento pozitivních testů zůstává vysoké,“ sdělil hejtman. Uvedl, že v současnosti v nemocnicích v kraji kolísá počet hospitalizovaných s covidem na JIP na úrovni dvaceti až pětadvaceti lidí a hospitalizovaných je něco přes dvě stovky. „Kdyby se počet těžších případů zase začal zvedat, tak bychom i při současné uprchlické krizi museli další vlnu zvládnout,“ odpověděl Vondrák na dotaz MF DNES. Ukrajinců zatím necelé procento obyvatel kraje Zatím se však ani neobává, že by příjezd uprchlíků z Ukrajiny, kde je proočkovanost ještě nižší než u nás, mohla epidemiologickou situaci v kraji nějak výrazněji ovlivnit. „Dosud tady máme něco přes deset tisíc uprchlíků, což je v rámci počtu obyvatel kraje, tedy zhruba 1,2 milionu, jen zlomek,“ vysvětlil. Vondrák také řekl, že některé zkušenosti při řešení covidu lze využít i v současnosti. Například kraj využívá stejný počítačový systém jako při evidenci testování na přítomnost viru. „Ačkoliv jde o odlišná témata, tak model řízení je v něčem podobný. Pravdou je, že si někdy spíše připadám jako krizový manažer,“ podotkl hejtman. Opakovaně také zasedá krajský krizový štáb, který zahrnuje například zástupce hasičů, policie, záchranné služby a nemocnic. Jen nyní se neřeší hospitalizace, ale ubytování. Hejtman se však nedomnívá, že by ve štábu byly známky nějakého zmaru nad krizí přetrvávající už od března 2020. „Nemám pocit, že by tam byl nějaký problém. Naopak díky covidu jsme získali mnoho zkušeností, které se jen tak nenaučíte, ty prostě musíte prožít,“ reagoval hejtman. Připustil však, že není jasný další vývoj ruské invaze na Ukrajinu a tím pádem ani její důsledky. „Nikdo rozhodně není šťastný z toho, co se nyní děje, a hlavně nechápete, jak je něco takového v současnosti možné.“ (jog) |
