Dubnové statistiky krajské pobočky Úřadu práce České republiky v Ostravě jasně ukazují na vylepšení situace nezaměstnaných, byť tradičně podpořené sezonními pracemi. Lidí bez práce ubylo, volných pracovních míst, v meziročním srovnání, přibylo.
„K poslednímu dubnovému dni evidovala krajská pobočka úřadu práce 40 243 uchazečů o zaměstnání. Je to o 1 167 méně než na konci března, ve srovnání se stejným obdobím minulého roku je stav nižší o 6 796 osob,“ konstatovala Vladana Purdeková, vedoucí oddělení zaměstnanosti krajského úřadu práce.
Přes vyšší počet zaměstnaných se nesnížil počet volných pracovních míst. Těch bylo na konci dubna v kraji evidováno 14 915. Jejich počet byl sice o 172 nižší než v předchozím měsíci, ale o 1 663 vyšší než ve stejném měsíci minulého roku.
„Z celkového počtu nahlášených volných míst bylo 1 027 vhodných pro osoby se zdravotním postižením. Na jedno volné pracovní místo jich připadalo 6,4,“ přiblížila Vladana Purdeková možnosti tělesně postižených při hledání práce.
„Volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé bylo registrováno 4 200, na jedno volné místo připadalo 0,4 uchazečů této kategorie.“ Zaměstnavatelé v kraji nabízeli přímo pracovníkům ze zahraničí přes sedm tisíc volných míst.
„Z celkového počtu volných míst bylo 7 506 míst bez příznaku ‚pro cizince‘, u dalších 7 409 pozic pak zaměstnavatelé uvedli, že by na ně chtěli přijmout i pracovníky ze ‚zahraničí‘, to znamená mimo Unii a Evropský hospodářský prostor,“ doplnila Purdeková.
Firmy se tak snaží oslovit i Ukrajince na útěku před válkou, jejichž stěžejní část tvoří ženy napříč obory. Ti se navíc snaží i o vlastní cestu k uplatnění.
Ukrajinci zakládají i vlastní živnosti
„Máme už první zájemce o vlastní živnost. V současné době například pomáháme se zařízením masážního studia či salonu na stříhání psů,“ přiblížila další možnosti uprchlíků Zuzana Palová, ředitelka Centra pro podporu podnikání a zaměstnanosti. To v minulosti založila společnost Heimstaden, která podporuje například i pracovní agenturu Workado.
Podle jejího ředitele Libora Dürrera je v takových případech častým problémem jazyková bariéra. Ta totiž mnoha Ukrajinkám brání získat odpovídající pracovní zařazení.
„Jen málo z nich ovládá angličtinu na takové úrovni, aby mohly zastávat manažerskou profesi v nadnárodní firmě. Bohužel jim pak nezbývá než vzít méně kvalifikovanou práci,“ vysvětluje Libor Dürrer.
„Z deseti žen se anglicky domluví dvě, přičemž výjimkou nejsou ani programátorky nebo právničky.“ O hledání vhodného uplatnění pro ukrajinské vysokoškoláky, pracovníky z IT oborů, manažery a další profesionály se snaží například i lidé z MS Paktu zaměstnanosti. „Najít pro ně rychle vhodnou profesi v oboru nebude snadné, půjde o běh na dlouhou trať, ale věřím, že se nám společnými silami podaří začlenit co největší procento Ukrajinců do našeho pracovního trhu,“ doplnil Anton Husovský z MS Paktu zaměstnanosti.
