„Počty uprchlíků narůstají, krajské asistenční centrum jich odbavuje okolo 550 za 24 hodin,“ řekl hejtman kraje Ivo Vondrák. Podle něj jsou již ubytovací kapacity v internátech a ubytovnách v gesci kraje i státu plné.
„Nyní musíme jít cestou dočasných nouzových přístřeší v tělocvičnách a sálech. Oslovujeme i penziony a hotely,“ dodal.
Z informací ministerstva vnitra vyplývá, že do středy přijalo běžence 200 moravskoslezských obcí, včera už jich bylo 211. K pobytu se tam přihlásilo téměř 9 400 lidí.
Nejvíce, přes dva tisíce, v největší Ostravě. Už dřív tam pracovali Ukrajinci, za nimiž teď přijeli příbuzní. A funguje tam i Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině, kde vízum a další záležitosti řeší většina běženců – do pátečního rána 7 222.
Ne všichni však ve městě zůstanou. „Přijela jsem z bombardovaného Kyjeva za přáteli do Ostravy. Přišla jsem o všechno. Za pár dní ale odjedu do Švédska,“ řekla mladá Ukrajinka Maryna, která pracuje pro zahraniční firmu a ta jí pošle peníze. V Ostravě zůstanou její staří rodiče.
Ženám s dětmi i seniorům, kteří dočasně budou žít v Ostravě, se město i místní lidé a organizace snaží pomoci se zapojením do života.
Fakultní nemocnice otevřela UA pointy
Například Fakultní nemocnice Ostrava ve čtvrtek otevřela takzvané UA pointy, tedy nízkoprahové ambulance pro děti i dospělé obyvatele Ukrajiny, kteří ze země uprchli po vypuknutí válečného konfliktu.
Nejvíce povolení k pobytu v krajiOstrava - (18 z 23 obvodů) 2 378 (*V uprchlickém středisku zůstává většina lidí jen krátce a pokračuje dál.) Zdroj: www.mvcr.cz |
„Ambulance, které mají těmto lidem zajistit primární zdravotní péči, než si najdou svého praktického lékaře, jsou v provozu v pracovních dnech od 7 do 15 hodin. Dospělé ošetříme v 1. patře naší polikliniky, děti v přízemí kliniky dětského lékařství,“ uvedl ředitel fakultní nemocnice Jiří Havrlant.
Dodal, že ordinující lékaři jsou ve spojení s tlumočníkem a od 1. dubna posílí ambulance i zdravotnice z Ukrajiny.
„Do středy jsme ošetřili 38 pacientů a devět z nich muselo být hospitalizováno. Očekáváme, že počet lidí, kteří budou potřebovat naši pomoc, bude stoupat,“ vysvětlila náměstkyně ředitele pro léčebnou péči Zuzana Čermáková důvody pro zřízení nových ordinací.
Překladatelka na telefonu
Jen personál gynekologicko–porodnické kliniky ošetřil v minulých dnech deset ukrajinských žen. Jedna porodila. „Jsme připraveni poskytnout jim akutní péči v příjmové ambulanci, ale už zřizujeme i speciální ambulanci pro těhotné. Nejdůležitější je, aby se k nám dostaly ženy s rizikovým těhotenstvím nebo ty, které potřebují speciální léčbu. Máme na telefonu překladatelku a vyrábíme informační materiály v jejich mateřštině. Některé už máme na webu a Facebooku,“ řekl přednosta gynekologicko-porodnické kliniky Ondřej Šimetka.
Městská nemocnice Ostrava již ošetřila přes osmdesát běženců.
Mnozí ukrajinští školáci už začali s výukou. Třeba ostravská základní škola v Nádražní ulici zřídila malotřídku, kde se žáci učí česky, ale brzy se rozdělí do běžných tříd.
„Chceme je začlenit do místních kolektivů. Naše základní a mateřské školy už přijaly 130 žáků,“ řekla Andrea Hoffmannová, náměstkyně primátora Ostravy. „Obvody zřizují celkem 65 mateřských a 55 základních škol. Zatím máme 160 volných míst v mateřských a zhruba dva tisíce v základních školách,“ nastínila.
Vyšní Lhoty jako „přestupní stanice“
Děti míří i do privátních škol. Třeba česko-anglická Hello v Ostravě zatím vzala zdarma jedno dítě do mateřské a dvě do základní školy.
Po Ostravě je „papírově“ nejvíce běženců ve Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku: 1 376. Kdyby tam všichni zůstali, bylo by jich už více než místních obyvatel, kterých je kolem 860. Realita je ale jiná.
„Potkáváme sice ukrajinské maminky s dětmi v obchodě či na zastávce autobusu, ale většina běženců pobyla zatím v místním registračním centru jen krátce a jela dál. Takže život obce to neovlivnilo,“ zmínila místostarostka Kamila Kurková.