Ať už to byl člověk, nebo zvíře, oba si byli nakonec rovni. Skončili ve šrotu. Bronzové reliéfy a busty slavných českých spisovatelů, filozofů či zvířecí symboly měst se v posledních letech ztrácely snad odevšad.
Z kamenného podstavce v Háji ve Slezsku se před časem ztratil bronzový reliéf s hlavou básníka Petra Bezruče. Zřejmě ve stejný den si zloději odnesli i orlici z památníku na Ostré hůrce.
Z Místku zase zmizela busta hudebního skladatele Bedřicha Smetany, která roky zdobila park u bývalého autobusového nádraží. Nyní je v parku busta nová.
Velice často se v kraji ztrácejí busty Tomáše Garrigua Masaryka. Jen z městského obvodu Slezská Ostrava se za posledních pár let ztratily tři. Dvě byly z bronzu, třetí z umělého materiálu.
A nakonec to byl oblíbený beskydský symbol - bronzová socha lišky Bystroušky, která v oboře pod hradem Hukvaldy stála víc než padesát let. Ztratila se v noci z úterý na středu.
„Škoda, bude tam chybět,“ zmínil v internetové diskusi u článku o zmizelé lišce Bystroušce na iDNES. cz Jan Němec.
Socha lišky Bystroušky zmizela z podstavce v oboře u hradu Hukvaldy přes noc i s pamětní deskou (27. května 2015).
„Dodneška si pamatuji, jak jsem tam jel jako kluk a byl z té lišky nadšený,“ napsal zase Jan Menzl. „Je to věčná škoda a jsem strašně smutný, že i něco takového se dá v Česku ukrást. Na to, jaký jsem lidumil, bych po dopadení pachateli odseknul obě ruce pro výstrahu.“
Podobně reagovali mnozí další čtenáři - lidi, kteří se chovají jako ve středověku, by trestali středověkými nástroji.
Kdo a jak lišku odnesl, zatím není jasné.
„To nebyla zas tak veliká socha, takže ji ti darebáci museli odnést v rukách,“ řekl správce hukvaldské obory Milan Koutný. „Zřejmě byla dutá. Těžko říct, kolik vážila. Jestli to bylo dvacet, nebo padesát kilo, nevím.“
Pokud ji zloději rozbili a odnesli do šrotu, za kilo bronzu ve sběrně dostali 80 až 90 korun.
„Po soše pátráme, ale nic nového jsme zatím nezjistili. Naděje, že ji najdeme, je vždy,“ uvedla krajská policejní mluvčí Daniela Vlčková.
Liška by se měla vrátit
Hukvaldská obora, ve které liška stála, patří církvi. Jak řekl mluvčí Biskupství ostravsko-opavského Pavel Siuda, jejich snahou bude lišku do obory vrátit. Jak? O tom je prý předčasné mluvit.
„Může jít o zcela nové sochařské dílo, ale i o kopii. Třeba se podaří najít původní formu. To je otázka příštích dnů, týdnů nebo měsíců,“ řekl Siuda.
Podle něj by měl být nový odlitek z jiného materiálu, aby nelákal zloděje.
„Jsou umělé kameny, tak možná je i umělý kov, nevím. Kopie každopádně nenahradí původní sochu lišky, která stála v oboře desítky let a vytvářela její genius loci,“ dodal mluvčí biskupství.
Liška Bystrouška je zvířecí postava ze stejnojmenné knihy Rudolfa Těsnohlídka. Pohádkový příběh, který původně vycházel na pokračování v Lidových novinách s ilustracemi Stanislava Lolka, zaujal hudebního skladatele Leoše Janáčka. Ten podle příběhu napsal libreto k opeře Příhody lišky Bystroušky.
Postavení pomníku v hukvaldské oboře na Frýdecko-Místecku iniciovali v roce 1959 lesníci a myslivci. Bronzovou plastiku tam chtěli umístit na památku prvního uvedení Janáčkovy opery.
První sochu ale někdy rychle ukradl, a tak se chystala druhá.
Bystroušku odlévali na brigádě
Sochu, která v oboře stála od roku 1962, navrhnul Karel Vávra. Odlitek lišky vyrobili ve slévárně Nová huť, dnešním podniku ArcelorMittal Ostrava.
„Dělali jsme to brigádně, odpoledne po šichtách,“ uvedl před časem pro firemní časopis tehdejší mistr Jiří Seidel.
„Nejdříve jsme udělali sádrový model, teprve pak jsme lišku odlili z bronzu. Potom se ještě musela speciálně upravovat, než dostala konečnou podobu.“
Ve slévárně tehdy nebyla pec, tvoření odlitku proto bylo pracné. „Museli jsme ho přenášet, ale znal jsem různé finty, které jsem mohl použít,“ zavzpomínal tehdy Seidel.
Vůbec největší problém měli slévači s přichycením liščího ohonu. Za zvláštní zakázku tenkrát dostali několik stovek.
„Abychom model z formy vůbec vytáhli, potřebovali jsme spoustu jader, někdy i o velikosti několika centimetrů,“ popsal před lety další z tvůrců bronzového odlitku, modelář Rostislav Theimer.
Fotografie z odlévání nejsou k nalezení. „Hledali jsme i v kronice, ale žádný záznam ani fotografie z odlévání neexistují. Model pro formu ve slévárně už také není,“ uvedla mluvčí ArcelorMittal Ostrava Barbora Černá Dvořáková.
Liška měla zlatý ocásek, kterého se měl člověk dotknout a přitom si něco přát. Přání se mu mělo splnit do roka a do dne.
Mnozí turisté však nevěděli, jestli mají hladit liščin ocas nebo čumák, a tak hladili pro jistotu obojí, což nakonec bylo znát - od věčného hlazení se lišce leskla přední i zadní část těla.
