Statistiky za Moravskoslezský kraj například hlásí nejméně narozených dětí za posledních dvacet let či čtyři tisíce těch, kteří se odstěhovali jinam.
„V prvním pololetí 2022 poklesl počet obyvatel v Moravskoslezském kraji o dalších zhruba 2,8 tisíce osob,“ informoval Jan Dehner z krajské správy Českého statistického úřadu.
Od ledna do konce června se v regionu narodilo 5,3 tisíce dětí, nejméně od roku 2000 a o šest stovek méně než loni ve stejném období. Naopak počet zemřelých je i přes meziroční výrazný pokles vyšší než v letech před pandemií, a to 7,5 tisíce. Výsledkem je více než dvoutisícová hodnota přirozeného úbytku obyvatel. Kladných hodnot nedosáhl žádný z okresů.
Podobně „rekordní“ je i převaha vystěhovalých nad přistěhovalými. V prvním letošním pololetí činila necelých sedm set lidí, nejvíc v Česku. Moravskoslezský kraj byl spolu s Ústeckým jediným se zápornou hodnotou.
„Záporné migrační saldo spolu s vysokou hodnotou přirozeného úbytku zapříčinily, že celkový úbytek obyvatel v absolutním vyjádření byl nejvyšší mezi všemi kraji Česka. Při přepočtu na tisíc obyvatel činila jeho hodnota minus 4,9 promile, horší výsledek žádný z krajů také nevykázal,“ uzavřel Dehner.
Lidé ze zahraničí vidí Ostravsko jinak
Příčinou vylidňování kraje jsou podle odborníků i politiků dopady průmyslové minulosti. Kraj je na přechodu k postindustriální fázi vývoje, ubylo například pracovních příležitostí v těžkém průmyslu. A kromě množství práce roli hraje i kvalita pracovních možností.
„Pracovně podmíněné vystěhovalectví zejména mladých lidí z regionu je jednou z příčin jeho vylidňování. Praha a Brno skýtají aktuálně více a zajímavější pracovní příležitosti s vyššími mzdami než Moravskoslezský kraj a Ostravsko,“ uvádí vedoucí katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Ostravské univerzity Petr Rumpel s tím, že významný je i odchod mladých za studiem.
Česku díky migraci přibylo 9000 obyvatel. Počet nezahrnuje válečné uprchlíky |
Dalším důvodem je podle něj kontroverzní image Ostravska, daná znečištěným prostředím, ale i negativními zprávami či studiemi. „Je zajímavé, že když přijedou do Ostravy lidé ze zahraničí, tak je jejich pohled na město méně negativní či spíše pozitivní než některých obyvatel Ostravska,“ dodal.
Jak negativní trend zvrátit? Zástupci kraje dlouhodobě avizují podporu transformace regionu a přechodu na nový typ průmyslu. „Bude vznikat velký počet pracovních míst s vysokou přidanou hodnotou,“ uvádí opakovaně hejtman Ivo Vondrák.
Podporujme i bydlení, říká odborník
Pomoc Vondrák vidí mimo jiné také v modernizaci dopravy a zprovoznění vysokorychlostních železničních tratí. „Může to znamenat výraznou změnu stylu života. Navíc kraj disponuje úžasnou přírodou, což se zatím příliš nedoceňuje,“ poukázal hejtman.
I podle Petra Rumpela je jednou z cest proměna ekonomiky, ale také bydlení. „Za zásadní musíme považovat podporu pozitivních změn v ekonomické základně a podporu bydlení v kvalitním životním prostředí. Co se týká ekonomiky, pozitivní změny proběhly a probíhají,“ nastínil.
Dodal, že důležitá je i podpora rozvoje univerzit a vysokých škol, což se v kraji také děje, vliv se ale projeví až dlouhodobě, a významně by také regionu pomohlo už pouhé přemístění některých vládních či výzkumných institucí do Ostravy, zatím se to však nedaří.
Více pozornosti by Rumpel věnoval bydlení a prostředí pro smysluplné trávení volného času, což zatím není v přímém zájmu politiků a veřejného sektoru. Jako dobrý příklad uvádí Bohumín.
„Vlastní bytový fond, rekonstruují bytové objekty a připravují pozemky pro bytovou výstavbu. Dlouhodobě podporují rozvoj sportovní infrastruktury a zlepšují podmínky pro trávení volného času,“ uzavřel s tím, že opatření na omezení demografického poklesu ovšem jsou a mají být spíše předmětem demokratických a kultivovaných diskuzí než autoritativních politických rozhodnutí.
