Příběh mimořádného nálezu se začal psát před deseti lety na Karvinsku, kde stavební dělníci v hloubce okolo osmi metrů narazili na nečekanou překážku.
„Při stavbě bioplynové stanice jsme narazili na podivné kmeny nevábného vzhledu a zápachu. Až později jsme zjistili, že jde o kmeny pradávných stromů, které uvázly na půli cesty mezi dřevem a fosilií,“ vzpomíná na začátek příběhu Marek Noga ze společnosti Subfossil Oak, který kmeny nalezl.
Laboratorní testy metodou radiokarbonového datování následně potvrdily, že kmen vysoký zhruba čtyři metry a vážící okolo 400 kilogramů je starý neuvěřitelných 6 500 let, což z něj činí svědka éry dávno před stavbou egyptských pyramid.
Než kmen, pokřtěný podle jednoho z největších známých souhvězdí jménem Eridanus, doputoval do třineckých sbírek, urazil cestu doslova kolem světa.
Byl totiž ústřední součástí expozice „Les civilizací“ na světové výstavě Expo 2025 v japonské Ósace, kde jej spatřilo přes 25 milionů návštěvníků.
Eridanus
|
Podle Romana Heideho, generálního ředitele Třineckých železáren, musely kmeny nalezené na severní Moravě urazit obrovskou vzdálenost, aby se jeden z nich mohl nyní vrátit zpět domů.
„Jsem velmi rád, že se tento unikátní nález vrací právě k nám. Třinecké železárny jsou s regionem i jeho historií pevně spjaty a tento dar muzeu vnímáme jako příležitost podělit se o fascinující kus naší společné minulosti s veřejností,“ uvedl generální ředitel.
Černé zlato
Pro region, který je po staletí spjat s těžbou uhlí, má podle něj nález navíc hlubokou symboliku, neboť představuje materiál, který je jen krůček od přeměny v černé zlato.
Vzácnost materiálu potvrzuje i péče, kterou vyžadoval bezprostředně po vyzvednutí ze země. Marek Noga upozorňuje, že dřevo reaguje se vzduchem velmi agresivně a bez okamžité stabilizace by se začalo brzy rozpadat.
Firma proto musela využít speciální technologie konzervace pomocí polyethylenglykolu, které běžně využívají i nejprestižnější světová muzea.
Díky tomuto přírůstku se třinecké muzeum ocitá ve vybrané společnosti. Ředitelka muzea Eva Zamarská připomíná, že podobně staré subfosilní duby se dnes nacházejí pouze ve špičkových světových vědeckých institucích, jako jsou Královské botanické zahrady v Londýně nebo vídeňské Přírodovědecké muzeum.
„Pro naše muzeum je to obrovská čest. Jsme na tento vzácný exponát náležitě hrdí a věříme, že pro naše návštěvníky bude fascinujícím pohledem na materiál, který v zemi odpočíval tisíce let, aby nám dnes mohl vyprávět svůj příběh,“ doplnila Eva Zamarská.
