Primátor Tomáš Macura s náměstkyní pro investice Zuzanou Bajgarovou (oba hnutí ANO) oznámili novinku na semináři pro zastupitele. Řekli, že město asi nestihne vyúčtovat evropskou dotaci v roce 2022, proto se radní rozhodli stavbu odložit na další plánovací období.
Pro řadu lidí je to překvapení. Například bývalý radní pro dopravu, zastupitel Lukáš Semerák (Ostravak), který na rozdíl od většiny svých porubských spolustraníků novou trať podporuje, se obává, že odklad znamená velká rizika.
„Současní radní by měli zrychlit přípravu včetně výkupu pozemků a postavit trať co nejdříve. Není jisté, že v dalších letech na ni získají evropské peníze. Dotační programy se mění a mohou cílit na jiné priority. A těžko by město zvládlo investici za zhruba miliardu jen ze svého rozpočtu,“ míní Semerák.
Macura s Bajgarovou připouštějí, že město možná získá o něco méně peněz, než by mohlo dostat teď, ale věří, že dotace budou. A bojí se, že nyní by je vyčerpat nestihli.
Vždyť donedávna počítali s tím, že v březnu bude hotová EIA – vyhodnocení vlivu projektu na životní prostředí. Slibovali, že stavba začne nejpozději v roce 2020, ideálně ještě letos. To ale nejde.
EIA v březnu? Možná v létě
„Dokumentaci EIA k tomuto záměru jsme od města Ostravy dosud neobdrželi. Termín do konce března je tak nereálný. Proces EIA od fáze dokumentace po vydání stanoviska trvá přibližně tři až pět měsíců,“ sdělila MF DNES mluvčí krajského úřadu Nikola Birklenová.
Podle Bajgarové už jsou podklady hotové. „Příprava trvala déle, protože nám jde o kvalitu. Chceme, aby měl projekt pozitivní dopad na život obyvatel. Víme, že EIA v březnu nebude. Věříme ale, že odklad stavbu neohrozí,“ říká náměstkyně primátora s tím, že rozvoj ekologické tramvajové dopravy ve městech je celosvětovým trendem.
Proto radní předpokládají, že zůstane podporovanou aktivitou i v následujícím programovém období.
„Pro Ostravu je rozvoj páteřní tramvajové dopravy zásadní. Stavba nové tratě by měla začít v roce 2021 a skončit v roce 2023. Roční až dvouleté zpoždění neznamená, že trať nevznikne,“ ujišťuje Bajgarová.
Opak si myslí tisíce lidí, kteří podepsali petici proti trati. „Doufám, že trať, která by pro místní obyvatele znamenala zhoršení životního prostředí, už nevznikne,“ říká jejich mluvčí Markéta Vysloužilová.
„Očekávali jsme, že Ostrava nesplní podmínky dané evropským operačním programem Doprava. Je to důsledek zásadních chyb v projektovém záměru. Město v rozporu s vlastními předpisy nevypracovalo investiční záměr, který by nedostatky i absurdnost zamýšlené tratě včas odhalil,“ dodala mluvčí.
Trať je zbytečná. Věříme, že se stavět nebude, říkají odpůrci
Shodný názor má i zastupitelka Pustkovce Barbora Holušová (Občané pro Pustkovec). „Trať je podle většiny místních lidí zbytečná, proto se obvod opakovaně vyslovuje proti. Projekt vznikl v době, kdy se budovalo sídliště. Tehdy smysl měl. Dnes ne. Jezdí tu autobusy na plyn, lze je doplnit i nahradit elektrobusy. Není nutné stavět koleje, troleje i betonové zdi, které rozdělí obvod na dvě části,“ uvedla Holušová. „Věřím, že odpůrci trati z řad veřejnosti i politiků udělají vše pro to, aby stavbě zabránili.“
Stejně to vidí i dlouholetý zastupitel města Josef Babka (KSČM): „Náš klub tuto tramvajovou trasu nepodporuje. Projekt vznikl před padesáti lety, kdy bylo zapotřebí přepravit pracující do Nové Huti, Vítkovických železáren a dalších podniků. Z těch ale odešly desítky tisíc lidí. Nyní by stavba nepřiměřeně zasáhla do stávajícího území i životů tamních obyvatel.“
Případné rozšíření dopravní obslužnosti lze podle něj zajistit ekologicky i bez nutnosti drahé stavby, jejíž spolufinancování nemá město domluvené. „Podle mě se tato trať stavět nebude ani v dalším plánovacím období,“ dodal Babka.
