V Beskydech vytvořili lesníci mláďatům dobré podmínky, aby dobře zvládla přechod do volné přírody.
„Naše odchovna tetřeva hlušce v Krásné, na Lesní správě Frýdek-Místek, hlásí tetřeví tok. Ten zpravidla začíná během února a končí v závislosti na zájmu samic,“ upozornila na každoročně očekávanou událost mluvčí státního podniku Lesy ČR Eva Jouklová.
„Aktuálně jsou již samci v toku a samice pustíme do hnízdních voliér, kde budou mít příležitost založit snůšku. Celé hnízdění a odchov mláďat necháváme zcela na samicích,“ doplnila mluvčí Jouklová.
Lesy ČR usilují o návrat tetřeva hlušce do Beskyd dlouhodobě. V odchovně na Řepčonce, místní části obce Krásná, chovají tyto chráněné lesní ptáky od roku 2017.
„Loni jsme vypustili 26 tetřevů a vzhledem k tomu, že jsme výrazně rozšířili a geneticky oživili chovné hejno, věříme, že se počty navýší,“ upřesnila Eva Jouklová rozsah záchranných prací v Beskydech.
Jakmile mláďata povyrostou, celé hejno se přemístí do speciální terénní aklimatizační voliéry v horách, kde si tetřevi zvykají na přírodu, do níž je lesníci vypouštějí.
Vlastní odchov se snaží lesníci geneticky vylepšit, proto před dvěma roky zdejší populaci posílili tetřevy z alpských oblastí Rakouska.
Lesníci vypustili v Beskydech šestadvacet ohrožených tetřevů, pocházejí z Alp |
„Tetřevy v terénu průběžně pozorujeme a po několikaletém provozu odchovny je zřejmé, že prospívají a mají šanci přežít. Jsou ale velmi plaší, zranitelní a potřebují les s mnoha druhy dřevin různého věku, ve kterém jsou i bobulové keře. V místech, kde tetřev žije, tomu přizpůsobujeme hospodaření,“ komentoval jejich odchov už dříve Tomáš Peka, lesní správce frýdecko-místecké lesní správy.
Zmínil, že část území také ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ponechávají v bezzásahovém režimu. „Také cíleně tlumíme tlak predátorů, jako je liška, kuna a divoké prase,“ doplnil.
Zrušené značky a zákaz vstupu
Jednou z oblastí, kde se tetřevi vypouštějí, je i vrchol hory Travný. Kvůli většímu klidu pro tetřevy tam byly zrušeny turistické značky, do tamní rezervace je dokonce zakázán vstup.
„Travný je jednou z nadějných tetřevích oblastí s opakovaným výskytem tetřeva. Zrovna před týdnem tam byli pozorováni dva tetřevi: samec a samice. Ptáci se ovšem po vypuštění rozptylují do širokého okolí a vzhledem k tomu, že máme více a více záznamů o jejich pobytu, má tetřev velkou šanci vytvořit v budoucnu v Beskydech stabilní populaci,“ popsala aktuální zjištění mluvčí Lesů ČR.
Na samotný vrchol Travného sice lidé mohou, už před několika roky však ochranáři požádali, aby tam pro větší klid tetřevů radši nechodili. Počítadla instalovaná Správou CHKO Beskydy ale stále ukazují, že ne všichni turisté jejich prosbu pochopili.
„Podle údajů ze záznamového zařízení CHKO počítajícího průchody lidé Travný stále navštěvují. Ovšem početně je jich oproti například Lysé hoře výrazně méně a je to s ohledem na tetřeva ještě přijatelné,“ doplňuje Eva Jouklová.
Podobně to vidí také Jiří Lehký ze Správy CHKO Beskydy. „Počet lidí na Travném výrazně poklesl. Krátce před uzavřením se tamní návštěvnost výrazně lišila, to jsme si říkali, že se lidé šli s Travným rozloučit. Pak ale výrazně poklesla,“ komentoval návštěvnost beskydské hory ochránce přírody.
Tetřev hlušec byl dříve v Beskydech běžný, ale kvůli ztrátě vhodného prostředí a rušení člověkem prakticky vymizel.
Obnova populace je podle odborníků během na dlouhou trať. Lesníci věří, že se jim s pomocí chráněných oblastí, odchovů a spolupráce s kolegy podaří ptáka do Beskyd natrvalo vrátit.
„Je důležité, aby lidé nechali kousek hor pro zvířata. Tetřev potřebuje trochu řidší porost, vlastníci a hospodáři to dnes už akceptují,“ konstatoval František Jaskula, ředitel CHKO Beskydy.
