V Moravskoslezském kraji je nejvíce postiženou lokalitou Bohumínsko, ostatně právě tam minulý týden uhynuly dvě tuny ryb kvůli nedostatku kyslíku ve vodě vlivem velkých veder.
Vyplývá to ze studie vědců z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně.
„Teplota povrchové vody bude stále častěji přesahovat 29 stupňů, což je hranice, nad kterou začíná kyslík rozpuštěný ve vodě rychleji ubývat. To bude zásadní výzva pro tradiční způsob chovu kapra obecného, ale i síhovitých ryb,“ uvedl za tým výzkumníků z Akademie věd ČR – CzechGlobe – bioklimatolog Matěj Orság.
Podle Radovana Koppa z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství na Mendelově univerzitě v Brně síhovité ryby, které vyšší teploty snášejí hůř, vymizí z českých rybníků úplně.
Horko trápí i zvěř, pro pstruhy je voda ohřátá na 24 stupňů nesnesitelná |
Menší početní zastoupení v nich budou mít i dravci. „Dravé ryby, jako jsou candáti, sumci a štiky, jsou ve vodě aktivnější a potřebují víc kyslíku než kapři,“ vysvětlil Kopp.
Tyto druhy v českých rybnících sice zůstanou, bude jich však méně než doposud. „Nejohroženější z dravců budou candáti, kteří jsou na obsah kyslíku ve vodě nejnáročnější. A větší problém než ostatní bude mít i sumec, který loví u dna, kde je koncentrace kyslíku nejnižší a jakýkoliv úbytek se právě tam nejvíc projeví,“ konkretizoval Kopp.
Mezi lety 1961 až 1980 se přitom v Česku podle vědců dny s teplotou vody nad 29 °C vůbec nevyskytovaly. Ve druhé dekádě tohoto století již bylo takových dnů na jižní Moravě v průběhu roku šest, na severu Moravy jeden.
Nejhorší situace na Bohumínsku
V letech 2035 až 2064 by jich v Moravskoslezském kraji mělo být šest a ke konci století už čtrnáct. „Jedná se o průměrnou hodnotu v kraji, včetně chladnějších hornatějších poloh na západě,“ objasnil Orság.
„Když se zaměříme na nejvíce exponovaná místa v kraji, pak teplota vody nejvíce stoupá na Bohumínsku. V období 2011 až 2020 tady bylo dnů s teplotou vody nad 29 °C průměrně pět v roce a ke konci století jich očekáváme devětadvacet,“ dodal Orság.
Kapr podle vědců tyto teploty vydrží, protože lépe toleruje nedostatek kyslíku. „Velmi teplá voda ale s sebou přináší jiné, pro chov kaprů negativní jevy. Všechna zvířata mají při vyšších teplotách rychlejší metabolismus. Pokud má ryba růst, musí mít hodně kyslíku, jinak přibírá pomalu,“ řekl Kopp.
Situaci zhoršují sinice
Rybáři na Bohumínsku již během letních měsíců vyšší teploty, nedostatek srážek a s nimi související kyslíkový deficit vnímají. „Na rybnících nám stále více a častěji rostou sinice a řasy, které obsah kyslíku ve vodě během dne výrazně mění,“ řekl zootechnik Rybářství Rychvald Michael Peroutka.
Rybáři kyslík pravidelně měří, avšak každý rybník má své specifické hydrochemické parametry. „Někdy stačí týden slunečných dnů a po něm dva dny pod mrakem a ryby se mohou dusit. Vědět, kdy to bude, abychom jejich počty omezili odlovem, je prakticky neproveditelné. Proto jich v posledních letech vysazujeme do rybníků méně než v minulosti,“ vysvětlil zootechnik Peroutka.
Nejhorší podle vědců je, že rybáři zatím nejsou schopni předpovídat, kdy nastane pro ryby kritický moment.
„Obvykle se to děje ve chvíli, kdy přichází změna počasí, mění se atmosférický tlak, výrazně se sníží intenzita slunečního záření nebo naroste intenzita větru,“ jmenoval Kopp. „Tehdy sinice a řasy v rybnících výrazně omezí fotosyntézu a produkce kyslíku se citelně sníží. Při takových situacích může uhynout i celá rybí obsádka.“
Zásah na Odře u Bohumína při hromadném úhynu ryb:
