Teplo bude i bez uhlí. Dětmarovice na Karvinsku začnou spalovat biomasu

Obyvatelé Orlové a Bohumína na Karvinsku by už příští rok na podzim mohli využívat teplo vyrobené spalováním biomasy. Kotel na její zužitkování za dvě miliardy korun se nyní staví v nedalekých Dětmarovicích, což v tamní teplárně definitivně uzavře její dlouholetou uhelnou i následnou plynovou éru.

„Máme hotové hrubé stavební práce, dokončuje se montáž ocelových konstrukcí biomasového kotle a i přilehlých objektů, například haly plynové kotelny nebo krytého skladu paliva,“ uvedl technický a investiční ředitel společnosti ČEZ Teplárenská Radim Seidler.

Uhlí se už v Dětmarovicích nespaluje, starý blok byl odstaven a čeká jej demontáž. „Od topné sezony 2026/2027 bude teplo zajišťovat nový hlavní zdroj,“ naznačil Seidler. „Základem bude kotelna na biomasu o výkonu osm megawattu, dvě plynové kogenerační jednotky a záložní plynové kotle.“

Co je biomasa

Suchá biomasa, což je například dřevní a suchý rostlinný odpad, se většinou zpracovává suchými procesy, jako jsou spalován či zplyňování.

Mokrá biomasa, tedy například právě tekuté a pevné výkaly hospodářských zvířat či siláž, se zpracovává mokrými procesy v bioplynových stanicích.

Mezi další možnosti jejího zpracování pak patří lisování olejů a jejich úprava například při výrobě bionafty.

Současnou i příští topnou sezonu pokrývají dodávky stávající horkovodní plynové kotelny.

Biomasa má podle Seidlera nejen ekologické, ale i ekonomické výhody. „Máme ji zabezpečenu dlouhodobými kontrakty na deset let od tří nezávislých dodavatelů,“ připomněl. „Vzhledem k tomu, že je to nyní nejlevnější palivo, očekáváme, že i ceny tepla budou výhodnější než v případě uhlí nebo plynu.“

Vedle ceny je podle něj klíčovým přínosem i dopad na životní prostředí. Podle ČEZ sníží nový systém emise oxidu uhličitého, oxidů síry, dusíku a prachových částic až o 97 procent oproti původní uhelné teplárně. „Z pohledu běžného obyvatele se to nemusí projevit hned, ale autorizovaná měření ukážou, že se kvalita ovzduší znatelně zlepší,“ uvedl technický ředitel.

Stavba navazuje na už dříve zmodernizovanou teplárnu ČEZ v Ostravě – Vítkovicích. Biomasu spaluje i teplárna ve Frýdku-Místku, kde teplo vyrobené společností Veolia dodává městská společnost Distep.

Ta se chlubí, že se jí, i díky využívání kotle na biomasu, daří držet nízké ceny. A zvažují i další posun.

„Cenově vycházíme velmi příznivě. Navíc se můžeme inspirovat i jinými městy, kde spalují třeba i část surovin z komunálního odpadu,“ sdělil předseda představenstva společnosti Distep Jiří Čuda. „Stále hledáme cesty, jak energeticky využít různé suroviny.“

Podle zveřejněného přehledu zaplatí frýdecko-místecké domácnosti za teplo v roce 2025 za gigajoule pouze 973 korun bez DPH. Pro srovnání – v Novém Jičíně je to podle frýdecko-místeckých přes 1 050 korun, v Opavě téměř 1 150 a v Ostravě dokonce přes 1 185 korun.

Podle zástupců ČEZ by mohla být podobná stabilita cen dosažitelná i v Orlové a Bohumíně, kam ČEZ dětmarovické teplo dodává. „Díky této kombinaci budeme schopni našim zákazníkům nabídnout lepší ceny tepla do budoucna,“ nepochybuje Seidler.

Konkrétní však být nechtěl s tím, že města mají uzavřenou smlouvu, která umožňuje výběr z více cenových modelů.

A možnou cenu nechtěl komentovat ani bohumínský starosta Lumír Macura. „V každém roce si můžeme vybrat ten model, který je pro domácnosti nejvýhodnější,“ řekl starosta. „Podmínky jsou podle mě vyjednané velmi solidně – i v době inflace. Ale jestli využívání biomasy teplo zlevní, to komentovat nebudu.“

Pozitivně hodnotí změnu i Orlová. „Jsem ráda, že tyto investice běží. Město tak má zajištěnou dodávku tepla pro téměř devět tisíc domácností,“ uvedla starostka Orlové Lenka Brzyszkowská.