Bronislav Novosad ukazuje pohlednice vydané k připomínce letecké výroby ve...

Bronislav Novosad ukazuje pohlednice vydané k připomínce letecké výroby ve Studénce. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Tatra vyráběla ve Studénce letadla. Uplynulo 80 roků od slavného letu

  • 7
Letadlo značky Tatra T-101 vyrobené ve Studénce na Novojičínsku překonalo před osmdesáti lety světový rekord v nepřetržitém letu. Při cestě z Prahy do Chartúmu v Súdánu s ním piloti Ambruš a Matěna zdolali 4 340 kilometrů.

Dvojici letců se nad hlavou rozprostírá noční obloha plná hvězd a někde dole pod nimi Středozemní moře. Bedlivě sledují prostor před sebou, někde tam by se měl objevit alexandrijský přístav, ale jeho světla nejsou stále vidět.

„Snad jsme nezabloudili,“ zapochybuje na chvíli posádka letounu a pilot pro jistotu začíná klouzat níže a níže. Najednou si oba oddechnou, jen dvě stě metrů před nimi se ukazují první světla přístavní hráze. Cestu neztratili

Takto nějak popsali piloti Ján Ambruš a Vojtěch Matěna epizodu ze svého rekordního letu z Prahy do Chartúmu, při kterém před 80 lety překonali na jeden zátah vzdálenost 4 340 kilometrů. A to na stroji Tatra T-101, navrženém a postaveném ve Studénce.

Slavný přelet i zdejší leteckou výrobu si hodlá město Studénka připomenout v září velkou akcí na mošnovském letišti. Její součástí bude výstava fotografií a dobových dokumentů, již připravuje Bronislav Novosad z místního Vagonářského muzea.

Nejen vagonářská výroba

„Studénku si každý spojuje s vagonářskou výrobou, že tady ve třicátých letech vznikala letadla, ale ví málokdo,“ upozorňuje Bronislav Novosad. Klíčovým pro zrod letecké výroby ve Studénce byl rok 1934, kdy pro ni bylo vydáno oficiální povolení.

„Ringhofferův koncern, pod který patřila jak Tatra, tak Moravskoslezská vozovka, jak se tehdy vagonka ve Studénce jmenovala, tehdy hledal nové oblasti výroby, které by mu mohly přinést zisk. A volba padla právě na leteckou výrobu,“ přibližuje Novosad.

Jako hlavního konstruktéra se podařilo získat zkušeného Karla Tomáše, který do té doby působil v pražské továrně Letov. Z téhož podniku s ním odešli do Studénky i další specialisté, část odborníků se podařilo získat také z další letecké továrny Avia. V červenci 1935 pak zahájilo letecké oddělení Tatra oficiálně svou činnost.

V první fázi se měla vyrábět lehká školní, cvičná a sportovní letadla, později mělo dojít i na vícesedadlové dopravní stroje a posléze pak na bombardovací a stíhací letadla. Tak daleko ale kvůli historickým událostem výroba ve Studénce nikdy nedošla.

„Pro náběh výroby zakoupila společnost licenční práva osvědčených zahraničních typů letounů, německého Bücker Bü-131 Jungmann a britského Avro 626 Prefect. Licenční výroba umožnila rychlé zapracování zaměstnanců, po ní pak přišlo první letadlo prokazatelně vlastní konstrukce, Tatra T-001,“ popisuje Novosad.

Zkušební lety tohoto prototypu prokázaly dobré letové vlastnosti, lepší než například u zmíněného licenčního Bückeru. Dalším prototypem ze Studénky byla již na začátku článku zmíněná Tatra T-101, postavená v roce 1937. V tomtéž roce byla v Československu vypsána cena za dálkový let podniknutý letadlem domácí konstrukce. Šéfkonstruktér Karel Tomáš, který se setkal s velkým zastáncem dálkového letu majorem Jánem Ambrušem, se rozhodl ještě během konstrukce tohoto stroje umístit do křídla zvětšené palivové nádrže.

K navigaci jim stačil kompas

Po řadě zkušebních letů byla Tatra T-101 s posádkou, kterou tvořil Ján Ambruš a tovární šéfpilot Vojtěch Matěna, připravena na dlouhý let. „O tom, jak probíhala příprava, svědčí vzpomínky Jána Ambruše, který psal: ‚Vzali jsme si pouze jedno zavazadlo a šetřili i na jídle. Mimo obložené chlebíčky vzali jsme s sebou ovoce a jednu termosku naplněnou černou kávou, druhou čajem a třetí citronádou. Paní Matěnová nedala jinak a umístila nám v letounu ještě 2 litry vody, že by prý v poušti mohla být dobrá‘,“ zmiňuje Novosad.

„Dnes, kdy na všechno máte tým lidí, logistickou podporu, a oni se na cestu vydali skoro jako Honza v pohádce, je to až neuvěřitelné,“ podotýká.

Letadlo odstartovalo 17. května o půl páté ráno z pražské Ruzyně. Letělo přes Bratislavu, Balaton, Jugoslávii a Řecko směrem k ostrovu Kréta. Od něj směrem k pobřeží Egypta je čekal nejnáročnější úsek: šest set kilometrů v noci nad mořem s jedinou navigační pomůckou – kompasem.

„Tady po třech hodinách letu stále nevěděli, jestli se dostali správně do Afriky. Museli klesnout níže, teprve pak viděli, že letí nad Alexandrií. Odtud zamířili do Káhiry k pyramidám, u kterých čekal zástupce Tatry. Dali mu signál vypnutím a zapnutím motoru a on okamžitě telegrafoval do Československa, že letadlo přeletělo moře a letí dál. To bylo okolo půl jedenácté v noci,“ popisuje Novosad.

Letadlo dále pokračovalo na jih podél Nilu. „Piloti pak ve svých zápisech popisují, že největším luxusem byla záclonka, kterou si mohli zatáhnout, aby jim vycházející slunce nesvítilo do očí,“ přibližuje Novosad.

V jednom okamžiku pak motor letounu škytl a letěl naprázdno. Piloti museli přepnout na rezervní palivovou nádrž a věděli, že je čeká už jen 200 až 300 kilometrů letu. Jako místo přistání zvolili letiště v Chartúmu, kde v sedm hodin ráno jejich stroj bezpečně dosedl.

První byl telegram do firmy

„Tímto letem, který trval 27 hodin a při němž zdolali vzdálenost 4 340 kilometrů, se jim podařilo vytvořit světový rekord v nepřetržitém letu,“ vyzdvihuje Novosad. Z Chartúmu piloti poslali telegramy do Studénky a Kopřivnice. Stálo v nich: „Díky za Vaši poctivou práci!“

Zpáteční cestu si piloti užili ve výletním tempu. „Už nikam nespěchali, takže cesta trvala několik dní a měli několik mezipřistání,“ dodává Novosad. V Praze letce čekalo nadšené přivítání a ještě bouřlivější pak doma ve Studénce. Odměněni byli i pracovníci letecké výroby – dostali vyšší mzdy.

Tatra T-101, která byla vyrobena v jediném prototypu, měla na svém kontě ještě jeden rekord, a to výškový – vystoupala do výšky 7 470 metrů, a stala se tak nejlepším strojem v kategorii dvousedadlových letadel s objemem motoru menším než 4 litry. Letadlo svými výkony zaujalo a továrna dostávala objednávky z celého světa. Ty se ale nakonec nikdy nerealizovaly. Studénka byla na podzim roku 1938 zabrána Němci spolu s dalším sudetským územím a letecká výroba zde skončila.

„Odborníci odešli ze Studénky do leteckého závodu v Otrokovicích. Tatra T-101 zmizela neznámo kam, kromě ní i všechny další prototypy letadel, které ve Studénce vznikly,“ uzavírá Novosad.

Legendární rekordní letoun se ale nakonec přece jen na nebi znovu objevil. V roce 2008 totiž bratři Jiří a Ivo Sklenářovi z Kunovic sestrojili podle původních plánů přesnou a funkční repliku Tatry T-101. Zmíněný stroj se má stát i jednou z hlavních součástí slavnostní připomínky letecké výroby ve Studénce plánované na 1. září letošního roku v Mošnově.