Jaké bylo vaše setkání s Tamehem?
Bylo to komplikované. Stejně jako situace v Tamehu. Třeba jen to, že když jsem tam jezdil, musel jsem projít přes vrátnici Liberty. (Společnost Tameh dodávala huti Liberty energie, huť však za jejich odběr dlouhodobě neplatila. Obě firmy skončily v úpadku – pozn. red.) Tam jsem dostal kartu a musel dojít půl kilometru do Tamehu. Bylo to jako být v nepřátelském prostředí.
Bylo to skutečné nepřátelské prostředí?
Spíše obrazně řečeno. Tameh i huť měly dlouho jednoho vlastníka, vlastně až do prodeje huti Liberty. Ale i potom tam různá propojení mezi firmami zůstávala.
Propojení?
Například nebyly úplně odděleny účetní systémy obou firem. Přece pokud něco prodávám, mělo by to být jasně oddělené. Vše v podstatě začalo v prosinci 2023, kdy Liberty vyhlásila preventivní restrukturalizaci. Což se nemělo stát, Liberty podle mého v preventivní restrukturalizaci neměla být.
Proč ne?
Tento zákon má mířit na podnikatele, kteří jsou v problémech, ale kteří nejsou v úpadku. A Tamehu dlužili přes dvě miliardy, když si řekli o preventivní restrukturalizaci.
Byl to tedy v podstatě nový zákon, začal platit jen o pár měsíců dříve. Nezkoušeli i právníci, co všechno si mohou dovolit?
Právníci to určitě vzali jako příležitost zjistit, co všechno může projít. Zákon o preventivní restrukturalizaci samozřejmě potřebujeme, to nám říká i Evropská unie, od toho se nejde odchýlit. Ale za mě je tady problém, že byste jeho využitím neměli dostat do insolvence obchodního partnera. Což se v případě Tamehu stalo.
Drahý Tameh? Jen účelová konstrukce
Na konci listopadu to zvenčí vypadalo jako běžecký souboj o to, kdo koho dříve dostane do insolvence. A Liberty vyhrála. Neměl to Tameh udělat dříve a poslat do insolvence Liberty sám?
Po bitvě je každý generál, teď si můžeme říkat, že to měli udělat, ale nestalo se to a už to nezměníme.
Zase na druhou stranu, poslat svého jediného odběratele do insolvence je asi taky sebevražda.
Je to tak. Spory o ceny energií, které vedly k neplacení ze strany Liberty, se vedly dlouho. Co jsem vypozoroval, tak minimálně od okamžiku příchodu nového majitele Liberty. Huť tvrdila, že Tameh je moc drahý, že je to pro ně likvidační. Což vlastně byla účelová konstrukce.
Tameh na to reagoval, že má jen jedno procento zisku.
Ano, tak byl ten smluvní vztah nastaven. Tameh v podstatě účtoval Liberty své náklady plus jedno procento. A navíc, když šel Tameh nakupovat uhlí, tak se musel zeptat Liberty, kde a za kolik. A když se dělaly nějaké větší údržby, tak i ty schvalovali v Liberty. V té firmě měli veškeré informace o Tamehu, takže tvrzení, že byl Tameh drahý, byla z mého pohledu úplně nesmyslná.
Dá se říct, kdo za krach Liberty a Tamehu může?
Nevím, jak to fungovalo v Liberty, ale Tameh byl podle mne manažersky řízený dobře. Jenom pro představu; když Tameh na sebe podával insolvenční návrh, pro řekněme hrozící úpadek nebo úpadek způsobený druhotnou platební neschopností, tak měl na účtu 80 milionů korun. Všichni zaměstnanci měli nároky uhrazeny a na majetkovém účtu měl emisní povolenky za miliardu.
To není úplně špatné.
Za mě byl Tameh opravdu řízený dobře. Vedení v tomto nejde nic moc vytknout. Tameh nemohl dodávat někomu jinému, nemohl si natáhnout trubky jinam. Na druhé straně všichni víme, co se dělo v Liberty. Jaké částky odcházely do spřízněných společností třeba v Maďarsku nebo v Rumunsku.
To se říká, ale konkrétně se to asi zatím úplně neví.
Konkrétní částky taky nejsem schopen říct, ale bavíme se o miliardách. Je to součástí insolvenčního řízení Liberty Ostrava. Vidíte, že se tam angažuje státní zastupitelství, že to řeší.
Státní zastupitelství se angažovalo i v insolvenčním řízení OKD, ale žádné žaloby z toho nebyly.
Vstup státního zastupitelství samozřejmě sám o sobě nic neznamená, ale je to, věřím, prověřováno. Všichni víme, že z Liberty odešly miliardy korun, všem je známo, že odešly emisní povolenky, to všechno není nic tajného.
Emisních povolenek měli v Liberty za miliardy.
Ano. Co jsem za ten rok působení v Ostravě zaznamenal, je, že hutnictví i slévárenství je cyklický byznys. Což znamená, že se chvíli máte krásně, vyděláváte neskutečné peníze a pak vám to padne a vy musíte mít naspořeno a musíte ty peníze do firmy vrátit. Což se holt v Liberty nestalo. Ve firmě se ty peníze na tyto horší časy nenechaly.
Zaměstnanci Tamehu se chystají na stávku, propouštění dvou třetin lidí začalo |
Zvažujete v tomto směru, tedy z pozice insolvenčního správce Tamehu, vůči Liberty nějaké právní kroky?
Na státní zastupitelství může dát podnět kdokoliv.
Ale vy máte informace zevnitř. Bylo tam něco za hranou zákona?
Podnět na státní zastupitelství jsem nedával. Mou hlavní povinností je vymoci maximum pro věřitele. Musím sledovat zájmy dlužníka, musím sledovat zájmy věřitelů. Nějaké samostatné trestní oznámení tu situaci nevyřeší ani mi do toho řízení nepřinese další peníze.
No ale kdo za to může? Přece když vám někdo neplatí půl roku, rok za odběry, tak to způsobil. Nebo ne?
Je tady i otázka, koho žalovat.
Firmu? Každá firma má nějakého představitele, je tady například její předseda představenstva…
Předseda představenstva je jasný, ale když ho budeme popotahovat, tak to bude na dlouhé roky. Zástupci Liberty tvrdí, že je smlouva s Tamehem neplatná, byl by to dlouhý spor.
Oni tu smlouvu ale sami využívali, sami platili. Přece v okamžiku, kdy něco zaplatím podle smlouvy, tak prostě uznávám její platnost.
Ale taky každý může změnit svůj právní názor. Ta možnost podat žalobu by tady teoreticky byla. Nechci ji vyloučit ani potvrdit, ale když si vezmeme, kolik by to znamenalo času, kolik peněz by stálo právní poradenství, tak to není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. To všechno bude záležet na věřitelském výboru, ten musí případně rozhodnout.
Za prodej 200 milionů, za povolenky asi miliardu
V insolvenčním rejstříku už je vaše žádost o vyplacení zajištěných věřitelů, co bude dál?
Je to tak. Kvůli akcionářské struktuře Tamehu a některým pohledávkám, které si Tameh vzájemně zajišťuje se svou polskou sestrou, je seznam pohledávek a závazků poněkud složitý. Český Tameh ručí celým svým majetkem za tranže na polské straně a úplně stejně polský Tameh zase ručí za všechny ty české. Pokud by polský Tameh přestal splácet, což se zatím neděje, tak bychom museli použít část peněz na výplatu věřitelů tímto směrem. Proto chci co nejrychleji vyřešit zajištěné věřitele, abychom mohli začít vyplácet i ty nezajištěné.
Kolik máte na výplatu věřitelům?
Za prodej závodu jsme dostali zhruba 200 milionů korun, za prodané emisní povolenky přibližně miliardu.
Kolik dostanou za své pohledávky věřitelé?
V ideálním případě téměř sto procent. Ale co je dnes ideální. Takže to zatím říct nedokážu. Záleží i na tom, s jakou výší pohledávek budeme pracovat. Je zde třeba několik insolvenčních sporů, jeden z nich za miliardu, který se už táhne několik let. Ve hře jsou i již zmiňované podmíněné pohledávky z Polska.
Jaké další spory vás čekají?
Je jich několik. Jeden ze sporů je třeba i náhrada škody vůči společnosti OKD za neodebrané uhlí.
Kdy byste chtěl mít všechno vyřešeno?
Já bych vše chtěl co nejrychleji, protože pak bych byl „slavný“, že věřitelé do roka od úpadku dostali své peníze, ale to se teď bohužel stát nemůže. Budeme muset čekat na výsledky sporů. A tady nikdo neví, jak dlouho to bude trvat.
Spory okolo insolvence OKD se vedou dodnes.
No vidíte. Takže nemohu slibovat žádná data. Věřitele budeme moci uspokojovat postupně, podle toho, jak bude ve kterých sporech jasno. Když bychom věděli, že už můžeme poslat třeba čtyřicet procent pohledávek, tak to uděláme. Ale termíny slibovat nemohu.
Bylo to vaše největší insolvenční řízení?
Co se počtu přihlášených věřitelů týká, tak ne, ale co do rozsahu, hodnoty majetku a vlivu na zaměstnanost ano.
Jak se vám spalo?
Já už jsem byl v té době občas tak unavený, že vlastně dobře.
