Zatímco v Česku se debata o slučování obcí dosud vede hlavně okolo malých vesnic a úspor na jejich správě, polský příklad otevírá otázku, zda by silnější společná správa některých agend dávala smysl i v ostravské aglomeraci, kde Ostrava, Havířov, Karviná, Orlová, Bohumín, Frýdek-Místek a další města tvoří podobně hustě propojený prostor.
„Realita už je dávno jinde než náš způsob rozhodování,“ souhlasí s možným spojováním ostravský primátor Jan Dohnal.
Podle něj Ostravsko už dnes funguje jako jeden propojený celek. „Lidé se pohybují napříč územím, pracovní trh je společný, infrastruktura sdílená. To podstatné se neodehrává v hranicích jednotlivých měst,“ konstatoval Dohnal.
Lidé běžně bydlí v jedné obci, pracují v jiné, dojíždějí za vzděláním, službami, zdravotní péčí nebo kulturou napříč celým územím.
Marian LebiedzikSlezská univerzita
Za důležitou považuje i blízkost polské aglomerace kolem Katovic, vždyť obě města od sebe dělí jen zhruba osmdesát kilometrů. „To není vzdálený region, ale náš každodenní partner, trh i přirozená konkurence. Pokud tohle nevezmeme jako výchozí bod, budeme sami sebe zmenšovat. Buď se budeme chovat jako metropole, nebo nás čeká osud periferie,“ dodal primátor.
Společný postup by podle něj dával smysl hlavně u dopravy, práce s územím, velkých investic, rozvojových ploch nebo prezentace regionu navenek. „To není problém, to je obrovská příležitost. Jen ji nelze využít, pokud se každá část řeší odděleně,“ doplnil Jan Dohnal.
Opatrnější je starosta Bohumína Lumír Macura. „V praxi to obvykle znamená více administrativy, složitější rozhodování a méně přehledné rozdělení kompetencí i financí,“ sdělil.
Podobné modely podle něj navíc mohou posilovat vliv největších center a přesouvat rozhodování dál od menších samospráv. „My dáváme přednost spolupráci, která vzniká na základě dobrovolnosti a reálných potřeb,“ doplnil Macura.
Podle první náměstkyně hejtmana Šárky Šimoňákové kraj vývoj katovické metropole sleduje. „Debata o případném superměstě je ale čistě interní záležitostí polských partnerů,“ uvedla Šimoňáková s tím, že inspiraci v polském modelu považuje hlavně za téma pro města v ostravské aglomeraci.
Kraj podle ní už má vlastní nástroje koordinace, například jednotný dopravní systém ODIS nebo krajskou síť nemocnic. „V tuto chvíli neprobíhá žádná debata o tom, že by kraj usiloval o vznik silnější metropolitní správy,“ dodala.
Ani stát nyní podobný model nechystá. Ministerstvo vnitra na dotaz iDNES.cz navíc uvedlo, že v současnosti nevidí jako realistické ani slučování malých obcí.
„Zajištění veřejných služeb garantovaných obcemi ministerstvo vidí ve strategické meziobecní spolupráci, a to prostřednictvím společenství obcí,“ přiblížila stávající linii Hana Malá z odboru komunikace ministerstva vnitra.
Sdílení úředníci v Moravskoslezském kraji nejsou
V Česku podle ministerstva takto funguje 56 společenství obcí s více než 1,2 miliony obyvatel, v nichž už spolupracuje 1 158 obcí. Ty využívají například možnost sdíleného úředníka.
Ten už funguje třeba ve společenství obcí ORP Příbram nebo ORP Rožnovsko, v Moravskoslezském kraji podle dostupných informací ministerstva obce sdíleného úředníka nevyužívají.
Podle Mariana Lebiedzika ze Slezské univerzity je ostravská aglomerace s hornoslezskou kolem Katovic srovnatelná, i když je menší. „Lidé běžně bydlí v jedné obci, pracují v jiné, dojíždějí za vzděláním, službami, zdravotní péčí nebo kulturou napříč celým územím,“ uvedl.
Přenos polského modelu by ale podle něj byl obtížný. „Není nutné, aby Ostrava, Havířov, Karviná, Orlová nebo Frýdek-Místek ztratily svou samostatnost. Podstatné je, aby dokázaly společně řídit ty oblasti, které už dnes fungují jako jeden propojený prostor,“ doplnil Lebiedzik.

Ostravu (modrá značka) dělí od Katovic (červená značka) vzdálenost jen zhruba osmdesáti kilometrů.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz



















