V Šubových knihách ožívá minulost kdysi ryze německých oblastí. „Dotýkám se neuvěřitelných příběhů. Strašně mě baví ta spousta odstínů toho, co se na Krnovsku a Bruntálsku dělo. Náhlá poválečná výměna obyvatel tam zanechala jizvu v krajině i v lidech,“ říká autor, který se na Bruntálsko vrací od dětství.
Podtitulem vaší nové knihy Fárplán Krnov je ‚nepraktický průvodce městem a svědomím‘. Co si pod tím představit?
Nepraktickým průvodcem městem je knížka proto, že popisuje místa, která buď se změnila, nebo už neexistují. Takže není praktické s ní chodit po Krnově, ale zároveň nabízí možnost zjistit, jak to tam dříve vypadalo. Během několika málo měsíců se tam po válce vyměnili téměř všichni obyvatelé a tím zmizela i paměť místa. Jedni si svoji kulturu odnesli, druzí přinesli jinou. Krnov se stal jakýmsi Babylonem, kam po válce přišli lidé nejen z Československa, ale takřka z celé Evropy, a prostředí si přetvořili.
Když člověk nic neví, jsou Jeseníky jen krásnou přírodou. Jakmile ale začnete trošku něco vědět, narážíte na důkazy toho, jak se to tady změnilo.
