Úterý 21. ledna 2020, svátek má Běla
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 21. ledna 2020 Běla

Udržení vody v krajině se stává moravskoslezským problémem číslo jedna

  14:55aktualizováno  14:55
V Moravskoslezském kraji chybí voda. A vyhlídky nejsou dobré. I když občas zaprší, voda rychle odteče a brzy je opět všude sucho. Kraj i stát nabízejí peníze na vodohospodářská opatření, obce už staví rybníky a mokřady, ale podle odborníků je nutná zásadní a hlavně koncepční změna krajiny.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Schopnost krajiny udržet vodu teď řeší starostové, kraj i ministerstva. Podle tiskové mluvčí krajského úřadu Nikoly Birklenové má největší potíže s vodou Píšť na Opavsku.

Obec proto připravila studii, která řeší povodí Píšťského potoka, tři velké retenční nádrže a několik rybníků na svém území.

„Největší retenční nádrž je z nevhodných materiálů, poškozená, zanesená splavenou zeminou z polí a na několika místech prasklinami protéká voda. Chceme ji opravit. V její horní části vysadíme zeleň a v ploše nad nádrží vytvoříme mělké tůně a mokřady,“ vyjmenoval kroky na zlepšení situace starosta Píště Daniel Fichna.

Obce řeší mokřady i retenční nádrže

V hornaté východní části Frýdecko-Místecka leží také několik obcí, kde se v období bez dešťů potýkají s nedostatkem vody.

„Vzali jsme si téma jako prioritu. Nicméně každá obec si bude hledat svoje řešení. Někdo rybník, jiný mokřad,“ zmínil předseda Sdružení obcí Jablunkovska a starosta Hrádku Robert Borski.

Hrádek plánuje rybník. Svede do něj i vodu, která prosakuje na silnici. Investice by měla přijít na 2,5 milionu korun, 60 procent z částky pokryje dotace.

Část obce Bukovec zůstala v roce 2015 bez vody úplně. „Aby se situace neopakovala, chceme rozšířit vodovodní řad a u vodojemu postavit retenční nádrž. Když je vody dost, odtéká z něj pryč, což je škoda,“ vysvětlila starostka Monika Czepczorová. Nové rybníky už mají na svém území i Třanovice.

„Historicky tam tři rybníky kdysi byly. Zůstaly však desítky let vyschlé. Obnovili jsme je při pozemkových úpravách. Dotace nám pokryly sto procent nákladů,“ popisoval starosta Jan Tomiczek. „Hned se to projevilo na klimatu Třanovic. Díky tomu, že se z vodních ploch odpařuje voda, ubylo prašnosti. I období sucha jsou snesitelnější.“

Sucho se dotýká také Bruntálska. Podle mluvčího bruntálského městského úřadu Jiřího Ondráška se tak v posledních třech letech pracuje na obnově mokřadů, tůní a vodních toků. „Jde například o projekt úpravy Kobylího potoka v Bruntále nebo vodního toku Bystřice v Dětřichově nad Bystřicí,“ konstatoval Ondrášek.

Postavte si svůj rybníček

Stav, kdy lidé hlásí, že mají ve studnách a rezervoárech vodu na dně, se opakuje stále častěji. Bývají donucení s ní šetřit a platívá zákaz zalévání zahrad i napouštění bazénů. David Vodecký z Návsí na Frýdecko-Místecku tvrdí, že rybníček nebo mokřad, který by pomohl změnit klima, si může doma udělat každý vlastník nějakého pozemku.

„Ty dva tisíce korun, na kolik zhruba rybníček vyjde, se snad ušetřit dá. Pak do něj stačí svést vodu z okapové roury. Pokud by to zvládl každý druhý na vesnici, jsem přesvědčený, že by se to na mikroklimatu hned poznalo,“ řekl Vodecký. S tím souhlasí i Petr Havel, který provozuje internetový portál Naše voda. „Nejdůležitější je začít rychle měnit strukturu krajiny. Takové obrovské nepřerušované lány jako u nás mají málokde. Musíme je rozparcelovat. Každý z přívalových dešťů odnese trochu zeminy,“ uvedl Havel.

Tvrdí, že obce i města by při tvorbě rozvojových plánů neměly plýtvat půdou, ale stavět tam, kde už v minulosti něco bylo. „Nebetonovat další plochy, nebo aspoň používat propustné dlaždice.“

Když zkolabuje chladič...

Podle Havla je nešťastné, když obce v úsilí, jak navrátit vodu do krajiny, nepostupují společně.

Vodohospodář a hydrolog Michal Kravčík je stejného názoru. Zmínil také, že na suchu se podepsalo masivní odkanalizování, vysoušení a špatné zemědělské hospodaření:

„Suchá krajina posílá do atmosféry obrovské množství tepla. Za jeden slunečný den z ní nahoru stoupá dvoutisíckrát víc tepla, než vyprodukují všechny elektrárny na Slovensku. Kdyby tady byly dostatečné vodní plochy, voda by se z nich odpařovala, ve vyšších vrstvách kondenzovala, čili transportovala tam teplo z přehřáté oblasti, v podstatě jako chladič v autě. Ten, když z něj voda vyteče, taky zkolabuje.“

Miliardy korun mají pomoci vytvořit mokřady i rybníky

Vodu v krajině stále častěji řeší také úřady. „Jsme si vědomi, že se už ve fázi přípravy musí zohlednit místní odtokové poměry a navrhnout nakládání s vodami v širších územních souvislostech. Letos jsme 2,5 miliony korun podpořili osm takových projektů,“ uvedla mluvčí krajského úřadu Nikola Birklenová.

Špatně je na tom ostravská pánev a přiléhající část Moravské brány, celé příhraničí s Polskem mezi Bohumínem až Krnovem a Osoblažsko.

Ministerstvo životního prostředí připravilo miliardy korun pro program Dešťovka na zachytávání srážkové nebo přečištěné odpadní vody na zalévání zahrad a splachování toalet a pak také program nazvaný Velká dešťovka pro obce, organizace, školy či nemocnice. „Další miliardy korun z evropských prostředků plynou do projektů pro obce, kraje, spolky na tůně, rybníky, mokřady a další krajinné prvky,“ řekla mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.

Tyto projekty má na starosti Karolína Šůlová. Zájem o ně je zatím spíše průměrný. „Uchazeče zřejmě odrazuje náročná administrativa kolem evropských dotací. Pracuje se na jejím zjednodušení,“ sdělila Šůlová.

Také ministerstvo zemědělství připravilo programy pro období 2016–2033, do kterých půjdou další miliardy korun. Kromě podpory pro nové rybníky a nádrže jsou peníze určené třeba na výsadbu melioračních a zpevňujících dřevin, kapkovou závlahu v ovocných sadech či hrazení bystřin v lesích.

„V listopadu ministerstvo zemědělství předloží vládě novelu vodního zákona. Sucho se bude posuzovat podle zásob vody v konkrétním území. Počítá se s vyhlašováním stavu nedostatku vody a komise bude přijímat opatření. K ruce získá seznam uživatelů vody v daném místě a bude je moci účinně omezovat,“ uvedlo ministerstvo zemědělství.

  • Nejčtenější

Zimní stadiony nechceme, diví se starostové projektům z vládního plánu

Silniční obchvaty měst, modernizace nemocnic i rekonstrukce letištní přistávací dráhy, ale také přehrada nebo nové...

Na ostravské Černé louce se začíná bourat. Startuje miliardová proměna místa

K nepoznání se do jara roku 2022 promění zanedbaná část ostravské Černé louky za Divadlem Antonína Dvořáka. Obyvatelé i...

Premium

Pryč z komunismu. Pendloval po NHL, pak málem ochrnul, teď válí v Česku

Jeho životní pouť je snad ještě působivější než to, co od Nového roku předvádí na českých zimácích. Wojtek Wolski se...

Policie řeší brutální napadení v Ostravě, holohlavého muže už ztotožnila

Rány pěstí, vláčení po zemi i kopance do hlavy. Takto brutálně zaútočil třicetiletý agresor v Ostravě na muže, kterému...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Premium

Chceme porážet kamazy. Pomoci by mohl i stát, říká ředitel Tatry

Více než půl roku, od 1. června 2019, je v čele kopřivnické Tatry generální ředitel Pavel Lazar. Do firmy přišel v...

Premium

Proč vyhraje vodík. Vynálezce Tůma má o budoucnosti automobilů jasno

Už před dvaceti lety se projel vodíkovým autem, kterým chtějí Japonci na letošní olympiádě v Tokiu propagovat...

Premium

Převratná metoda z IKEM: jak zhubnout přeprogramováním metabolismu

Lékař Marek Beneš je už třetím rokem vedoucím lékařem projektu, při kterém se pomocí laseru „oslepí“ nervové buňky...

Premium

Přivřela oči a doufala v polibek. Manžel ji místo toho shodil ze srázu

Ležela vedle něj a pravidelně oddychovala. Odtáhl se od ní, co mu jen postel dovolila, a otočil se zády. Musí to udělat...

  • Další z rubriky

Na ostravské Černé louce se začíná bourat. Startuje miliardová proměna místa

K nepoznání se do jara roku 2022 promění zanedbaná část ostravské Černé louky za Divadlem Antonína Dvořáka. Obyvatelé i...

Premium

Chceme porážet kamazy. Pomoci by mohl i stát, říká ředitel Tatry

Více než půl roku, od 1. června 2019, je v čele kopřivnické Tatry generální ředitel Pavel Lazar. Do firmy přišel v...

Třem lidem šlo o život kvůli chřipce typu A, ani jeden nebyl očkovaný

Ačkoli počty pacientů s akutním onemocněním dýchacích cest včetně chřipky se minulý týden v Moravskoslezském kraji...

Spalovna v Ostravě chce brát odpad jen z regionu, obvod žaluje ministerstvo

Politikům ani obyvatelům Ostravy nepomohl odpor proti záměru společnosti SUEZ rozšířit místní spalovnu. Ministerstvo...

Najdete na iDNES.cz