„V prostorách univerzity jsme postavili skutečnou historickou železárenskou pec a odlili jsme v ní železo tradičními technikami,“ přiblížil Zdeněk Toman z fakulty metalurgie a materiálového inženýrství.
Unikátní pec vznikla v univerzitním areálu hlavně jako ukázka pro stovku studentů střední průmyslové školy chemické, kteří se přišli na vysokou školu podívat. „Dozvěděli se nejen, v čem a jak vyráběly železo starobylé národy, ale především jakým způsobem se v průběhu doby vyvíjela výroba železa,“ dodala Petra Halíková, tisková mluvčí vysoké školy.
Než se však studenti k peci dopoledne dostali, musela být už několik hodin v provozu. „Jsme tady od čtyř hodin ráno, kdy jsme začali pec roztápět,“ vysvětlil Bohumil Horák. „Hotovi bychom mohli být kolem dvanácté, kdy tavbu dokončíme,“ dodal student, jenž podobně jako jeho kolegové musel čelit hustému sněžení i poryvům silného větru.
Zahřáli se při dmýchání
„Dá se to přežít. Od pece jde přece jen teplo. Postavili jsme si tady i zástěnu a navíc se dost zahřeju také při dmýchání,“ poukázal student na jednu z nejpracnějších součástí historické výroby železa.
Dřevěné uhlí a železnou rudu v tavicí peci totiž experimentátoři rozdmýchávali vlastními silami pouze za pomoci měchu, který museli neustále stlačovat. A to od začátku až do konce tavby, tedy zhruba osm hodin.
„Jedná se o typ pece z období šestého až sedmého století našeho letopočtu, používali jej také staří Slované,“ doplňuje podrobnosti Bohumil Horák.
Historická tavba přitom pro něj nebyla nijak výjimečná. „Takové ukázky jsou celkem časté. Například v polovině května pojedeme do Adamova nedaleko Brna, kde budeme předvádět historickou tavbu na akci pořádané mimo jiné také vídeňskou univerzitou.“
