Radní města vyšli vstříc odborníkům, kterým se nelíbil zdravotní stav smutečních vrb i dalších dřevin na svahu pod kostelem a základní uměleckou školou, a současně požadavkům architektů, podle nichž stromy necitlivě zastiňují chloubu barokního náměstí. V minulých dnech zahájili největší obnovu této zeleně za posledních šedesát let, která potrvá několik týdnů.
"Rozhodnutí revitalizovat zeleň nebylo jednoduché. Vždyť stromy i keře nad náměstím se staly součástí historie města. O nové podobě svahu jsme diskutovali s obyvateli města i mnoha odborníky. Ti nám potvrdili, že přijaté řešení je nejlepší možnou variantou," říká starostka Fulneku Jana Mocová.
Zahradníci už začali s kácením nemocných vrb i kompozičně nevhodných cypřišů, keřů a náletových dřevin. Později připraví terén obou svahů pro novou výsadbu. Přímý výhled na kostel už v budoucnu nebude zakrývat ani jeden velký strom.
V hlavní ose bude zatravněný pás olemovaný břečťany a keři. Horní část svahu ozdobí malokorunní okrasné třešně a převislé slivoně. Pod svahem vyroste řada červeně kvetoucích kaštanů.
Zažitý pohled na zámecký kopec se tak podstatně změní. Obnovu zeleně ale vítají i památkáři. Ti oceňují, že se lidem naskytne lepší pohled na významnou architekturu, tedy na areály kostela a hudební školy včetně černé věže.
"Veduta zámeckého kopce s kostelem, věží, zámkem a Knurrovým palácem patří k nejkrásnějším, a to nejen v Moravskoslezském kraji," říká Alena Halamíčková z Národního památkového ústavu.
Některým Fulnečanům se návrh proměny zeleně nelíbí. Otevřený svah jim připomíná sjezdovku.
"Pokud budou na svahu dovádět děti, jen tím potvrdí naši snahu o začlenění místa do života města. Vždyť i na obrázcích Josefa Lady jezdí u kostelů děti na saních," komentuje názor autorka projektu, krajinářská architektka Iva Škrovová.
