Byl mráz, ale Břetislav Szczotka v únoru 2012 čekal celou noc u vstupu na krajský úřad.
Spolu s dalšími čekateli se toužil vtěsnat do skupiny asi 330 lidí, kteří tehdy jako první v Moravskoslezském kraji získali takzvané kotlíkové dotace, tedy příspěvky na výměnu starého domovního kotle za moderní a ekologický (o tehdejším velkém zájmu čtěte zde).
Jak se dosud dělily dotace
|
„Myslím, že ty dotace mají smysl. Lidi ale musí v dotovaných kotlích topit palivem, na které jsou stavěné,“ říká dnes Břetislav Szczotka. „Když je někde vilová čtvrť a jeden dva baráky zatopí v normálním kotli, hned je tam nedýchatelno.“
Podobně to vidí i šéf oddělení ochrany ovzduší krajského úřadu Marek Bruštík. V nedávno vzniklé studii se zabývá vlivem výměny kotlů na ovzduší regionu a krom jiného uvádí, že s neustálým snižováním emisí z průmyslu a zdražováním ušlechtilých paliv podíl domácích topenišť na celkovém množství škodlivin v ovzduší výrazně roste.
Roční úspora prachu až 243 kilogramů
„Roční úspora emisí prachu, připadající na jednu výměnu zastaralého kotle s ručním přikládáním tuhých paliv za moderní nízkoemisní automatický kotel, může v případě zachování stejného paliva, například hnědého uhlí, činit až 243 kilogramů,“ zmiňuje ve studii Bruštík.
A dodává příklad. Jeden nekvalitní kotel může zhoršit kvalitu okolního ovzduší až na úroveň průměrné roční koncentrace 0,24 mikrogramu na metr krychlový vzduchu. Stačí tak dvě stě takto čmoudících kotlů, aby množství prachu ve vzduchu dané lokality překročilo roční limit 40 mikrogramů na metr krychlový vzduchu. To vše podle zástupců kraje dokládá, že výměna starých kotlů za ekologické má reálné dopady na kvalitu ovzduší.
Potvrzuje to ostatně třeba i šéf katedry ochrany životního prostředí v průmyslu VŠB–TUO Petr Jančík. „S ohledem na poměr cena – výkon jsou kotlíkové dotace dobrý nástroj. To znamená, že se za relativně málo peněz, ve srovnání třeba s průmyslovými zdroji, umožní zlepšení kvality ovzduší,“ říká Jančík.
Aby zlepšení ovzduší bylo rozsáhlejší, musely by se ale podle něj vyměnit všechny staré kotle, které lidé v kraji používají. „Plus to samé by se mělo udělat v Polsku v osídlené oblasti města Rybnik na sever od naší hranice,“ dodává expert.
O dotace na nové kotle bývá v Moravskoslezském kraji velký zájem.
O plošnější podporu výměny kotlů prostřednictvím dotací stojí i primátor Ostravy Tomáš Macura.
Až dvacetkrát vyšší částka
Poukázal na to, že Ministerstvo životního prostředí chce program na výměnu kotlů zařadit do nového, právě projednávaného Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), z něhož budou příštích šest let rozdělovány evropské peníze.
„Zatímco v předchozích výzvách (pro kotlíkové dotace – pozn. red.) bylo celorepublikově alokováno pět nebo šest set milionů, teď by ta částka měla být až devět miliard čili řádově až dvacetkrát vyšší,“ uvádí Macura. Pokud by program v navržené podobě prošel, znamenalo by to, že na dotace by si mohlo sáhnout výrazně víc lidí než dosud, a to i ze skupin, které mají nižší příjmy.
„Na kotlíkové dotace se od roku 2012 v kraji rozdělilo nebo rozdělí přes 280 milionů korun, což znamená podporu pro zhruba šest tisíc kotlů,“ připomíná mluvčí kraje Petra Špornová. Kraj a ministerstvo shodně daly 140 milionů korun.
Nový OPŽP by podle primátora mohl být schválen v březnu či v dubnu. Následovat by mohla první výzva pro čerpání upravené podoby kotlíkových dotací. Ostrava přitom zvažuje, že by do programu rovněž vložila peníze.
