Vyhláška, která stanovila podmínky hustoty pošt v Česku, platí od začátku roku. Kolik pošt však podle ní v zemi musí zůstat, Český telekomunikační úřad vyčíslil teď.
Hodnota zvedla ze židle starosty desítek obcí, dosahuje totiž jen dvou třetin současného počtu poštovních poboček.
Česká pošta už připravuje ekonomickou analýzu. Pro Moravskoslezský kraj by to znamenalo úbytek zhruba stovky pošt. Proti tak razantnímu zásahu se okamžitě postavily organizace sdružující jednotlivé starosty.
Například Svaz měst a obcí označuje jednání Českého telekomunikačního úřadu za nestandardní.
"Podobným návrhům s tak významným dopadem na dostupnost základních služeb musí předcházet široká diskuse," komentoval místopředseda svazu Josef Bezdíček. Svaz se obává, že by mohlo jít o první krok k razantní redukci poboček.
Podle předsedkyně Sdružení místních samospráv Jany Juřenčákové je zmizení každé třetí pošty pro venkov likvidační.
Připravované změny
|
"Čím dál víc se na nás obracejí starostové, kteří mají obavu o svou poštu," říká Juřenčáková. Český telekomunikační úřad uvádí, že vyčíslil jen to, co už deset měsíců stejně platí.
"Návrh vychází z už platné vyhlášky, kde jen nebyl přesný počet stanoven. V té je definovaná dostupnost pošt, podle které jsme počet poboček vyčíslili," uvedl mluvčí úřadu Martin Drtina.
Nařízením se teď bude zabývat vláda. Pokud jej schválí, platit začne od 1. ledna 2014.
Právě na její rozhodnutí Česká pošta čeká. Její ekonomové zároveň počítají, co by to pro podnik znamenalo. „Pro ministerstvo vnitra připravujeme analýzu, jak by se případná změna promítla do ekonomiky podniku. Žádný závěr zatím není,“ sdělila mluvčí České pošty Marta Selicharová.
Marta Selicharová dodala, že se pošta momentálně snaží transformovat vlastní pobočky na takzvané franšízy, tedy převést obsluhu služeb na partnery – obce, obchody, restaurace a podobně.
Už na jaře si pro jednání v letošním roce v kraji vytipovala pětadvacet poboček, které by se měly proměnit ve výdejní místa provozované někým jiným.
Obce ale změny nechtějí. Už v půlce roku projekt odmítla například Hrabyně na Opavsku, Andělská Hora na Bruntálsku či Bukovec na Frýdecko-Místecku.
Minulý týden se jednalo v Metylovicích na Frýdecko-Místecku. "Pokud bychom měli výdejní místo, tam stačí normální pracovní síla. U Pošty Partner bychom museli zaměstnat stávající poštmistrovou, což nám pošta doporučuje. Ale ani v jednom případě už by pošta nebyla poštou. Nesouhlasili jsme, vedení obce trvá na zachování pošty," přiblížil jednání starosta Lukáš Halata.
Představitele obcí odrazují reakce těch, kteří na změnu přistoupili a teď litují. Například starosta Hrčavy Petr Staňo, kde poštu nahradilo výdejní místo na obecním úřadě, upozornil, že si obec kvůli tomu musela pořídit trezor a platí vysokou pojistku.
"Výdejní místo by mělo fungovat hodinu denně a tu nám Česká pošta platí. My ale vydáváme celý den, lidé jezdí z práce různě a různě si poštu vyzvedávají," popsal Staňo. V kraji přitom takto funguje zatím osm bývalých pošt.
Podobný systém zavedli například v Rakousku, kde tamní pošta z dvou tisíc poboček přímo provozuje jen čtvrtinu.
