Samotný odběr na stojanech v regionu stoupl v minulém roce o desítky procent. „Loni odebrali řidiči na našich stanicích celkem 265 tisíc kWh energie, což je meziroční nárůst o více než 74 procent,“ sdělil mluvčí společnosti ČEZ Vladislav Sobol.
Právě ČEZ patří s 92 nabíjecími místy podle statistik Centra dopravního výzkumu Čistá doprava k jejich největším provozovatelům. Padesát stojanů provozuje ElektroProjekce a E-ON má 28 nabíječek.
„Zaměřujeme se především na rychlé dobíjení, tedy na situace, kdy je řidič ochotný strávit u stojanů jen omezený čas. Jde především o co nejrychlejší tranzitní dobíjení na dálnicích, kde se letos zaměříme na navýšení počtu ultrarychlých stojanů,“ upřesnil Sobol.
Pomalejší, ale levnější
Rychlodobíjecím stanicím se v kraji věnuje rovněž společnost E-ON, jejíž stojany najdou řidiči například u některých obchodních řetězců, ale také před nádražím ve Frýdku-Místku a Bohumíně.
Souběžně s rychlonabíjecími stojany na exponovaných místech, kde lidé potřebují načerpat energii rychle, byť za vyšší cenu, přibývají v kraji i stojany s tak zvaným AC nabíjením, které je sice pomalejší, ovšem často až o padesát procent levnější.
„Jde o parkování před administrativními úřady tady v kraji, ale i před velkými obchodními a sportovními centry, kde se lidé zdrží na jednom místě často i několik hodin. Čas tak pro ně v tu chvíli není rozhodující,“ uvedl Ondřej Vlček, jednatel společnosti Elektro-Projekce, která loni dodala řidičům v kraji 20 tisíc kWh elektrické energie právě ze stojanů s pomalejším AC nabíjením.
Unie tlačí elektromobilitu. Nabíječka povinně každých šedesát kilometrů |
„Podívám-li se na předchozí roky, pak si u nás loni řidiči načerpali o 8 tisíc kWh více v porovnání s rokem 2021 a téměř o 17 tisíc kWh více ve srovnání s rokem 2020,“ dodal.
Síť pomalých dobíjecích stanic slouží i pro takzvané noční dobíjení. Tuto variantu preferují ti, kteří nemohou dobíjet doma nebo v zaměstnání. „Očekáváme, že podíl těchto řidičů poroste, a pokud chceme, aby se elektromobilita nadále rozvíjela, musíme zajistit i dobíjecí síť na sídlištích,“ připustil Sobol.
Mapa dobíjecích stanic |
Nalezení řešení bude podle něj vyžadovat úzkou součinnost mezi vlastníky pozemků, kde auta parkují, a provozovatelů těchto stanic.
V tuto chvíli již platí povinnost vybavovat například novostavby bytových domů nebo nově budovaná parkoviště určitým počtem dobíjecích míst, což ve fázi výstavby nepředstavuje výrazné navýšení nákladů a usnadňuje zajištění dobíjení pro bydlící nebo jejich návštěvy.
Stát zainvestuje do nabíječek elektroaut šest miliard z evropských fondů |
„Komplikací se ale mohou stát například požadavky související s požární bezpečností, které se aktuálně diskutují a které naopak mohou instalace nabíjecích boxů zejména v obytných budovách výrazně prodražit, a tedy i zbrzdit,“ upozornil Sobol.
Řidiči ale zatím zájem o zřízení sídlištních nabíjecích boxů nemají. „Nová elektrická auta kupují v tuto chvíli vzhledem k vysoké ceně především firmy a ty umožňují zaměstnancům dobíjení na pracovišti. Zájemci o soukromou koupi vozu pak velmi často garážují doma pod střechou, kde auta i nabíjí,“ zdůvodnil současný nezájem o tak zvané noční nabíječky na sídlištích výzkumný pracovník z Centra dopravního výzkumu Lukáš Kadula.
Je ale přesvědčen, že za pár let, až budou ve větší míře k dispozici levnější ojetá elektrická auta, bude zájem ze strany soukromých zákazníků vyšší.
