Právě budoucnost zaměstnanosti v regionu řešil kulatý stůl Evropského operačního centra společnosti ABB, což je přední dodavatel digitálních technologií pro průmysl, a sdružení Česká hlava. Jedním z hlavních témat byla rychlá proměna práce kvůli automatizaci a umělé inteligenci.
„Předpokládám, že umělá inteligence do pěti let nebude mít vliv maximálně tak na deset až patnáct procent pracovních pozic. Ten zbytek nějakým způsobem ovlivní, přes dvacet procent pracovních míst umělá inteligence podle mě úplně zruší,“ zmínil ředitel ostravského evropského operačního centra ABB Pavel Mík jeden z probíraných problémů současnosti.
Více než osmdesát procent současných zaměstnanců bude podle něj potřebovat nějakou formu přeškolení nebo doplnění dovedností, aby si udrželo práci.
„A to se bavíme o nejbližších pěti letech. Pět let trvá i studium vysoké školy. Ten cyklus se zásadně zrychlí,“ upozornil Mík.
Podle nejnovějších průzkumů už chybí i administrativní a manažerské síly, což v předchozích letech nebylo.
Bohumila Černochovápersonální agentura Hofmann Personal
Sama společnost ABB už na nedostatek pracovníků v regionu naráží. Její ostravské operační centrum začínalo v roce 2002 přibližně se šesti lidmi, dnes má přes tisíc zaměstnanců, z nichž asi 800 pracuje v Ostravě.
„Mohli bychom růst víc, ale jsme omezeni nabídkou pracovní síly na trhu práce,“ vysvětlil Mík s tím, že zhruba čtvrtinu až třetinu zaměstnanců centra už nyní tvoří Slováci.
Podobně je na tom i kopřivnická společnost Brose CZ. Firma zavádí novou automatizovanou linku za přibližně miliardu korun, která nahradí zhruba 120 zaměstnanců.
„Ne že bychom chtěli, ale my prostě musíme, ti lidé na trhu práce nejsou,“ popsal důvod investice personální ředitel Brose CZ Roman Strakoš.
Přituhuje. V Moravskoslezském kraji přibylo za rok šest tisíc lidí bez práce |
Firma v kraji zaměstnává přibližně 2 800 lidí, z toho asi 800 cizinců 27 národností.
Firmy přitom podle Bohumily Černochové z personální agentury Hofmann Personal už dávno nehledají jen pracovníky do výroby.
„Podle nejnovějších průzkumů už chybí i administrativní a manažerské síly, což v předchozích letech nebylo,“ uvedla Bohumila Černochová. U mužů mezi 25 a 45 lety, kteří chtějí pracovat, je podle ní zaměstnanost téměř stoprocentní, takže firmy pracovníky buď přeplácejí, nebo je musejí hledat jinde.
Na rychlost změn podle zástupců univerzit současný systém vzdělávání reaguje jen obtížně.
„Dnešní absolvent může pracovat až do roku 2070 a během kariéry vystřídat několik profesí,“ upozornil prorektor Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Marek Pagáč. „Těch povolání bude třeba tři, pět, sedm, a my dnes nevíme, co to bude.“
Získávání víz pro odborníky je až nedůstojné
Podle něj tak školy nemohou studenty připravovat jen na jednu konkrétní práci, ti musejí počítat s celoživotním vzděláváním a opakovanou změnou kompetencí.
Jednou z cest, jak nedostatek lidí mírnit, je příchod pracovníků a odborníků ze zahraničí. Podle prorektora Ostravské univerzity Ondřeje Slacha ale český vízový systém nefunguje, proces získávání víz pro zahraniční výzkumníky je často až nedůstojný.
„Ti lidé čekají třeba půl roku, rok. A jdou pryč,“ řekl s tím, že stěhování rodiny zahraničního pracovníka může trvat i rok a půl a stát svými pravidly vytváří bariéru lidem, které by univerzity i firmy potřebovaly.
Možnostem kraje nepomáhá v tomto směru ani fakt, že podle rektora Anglo-American University Jiřího Schwarze sousední Polsko nebo Estonsko dokážou zahraniční pracovníky a studenty získávat podstatně snadněji. „V přepočtu na obyvatele máme výrazně méně zahraničních studentů než Rakousko, nebo dokonce i Maďarsko,“ doplnil statistiku Schwarz.
