Kvůli tomu už se řada dospělých lidí musela podrobit testům na protilátky. A kdo je neměl, skončil v třítýdenní povinné domácí karanténě bez možnosti vycházek. Karanténa teď hrozí i dětem bez protilátek.
„První čtyři pacienti byli dospělí lidé ve věku od 26 do 56 let, všichni z Ostravy, neočkovaní. U prvního se příznaky objevily již v prosinci, jejich případy máme uzavřené. Karanténa dobíhá sedmi spolupracovníkům posledního z nich,“ líčí ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Ostravě Irena Martinková.
Tento týden má však se svým týmem znovu práce nad hlavu. Laboratorní testy totiž potvrdily spalničky u dvou dětí, které leží na infekčním oddělení Fakultní nemocnice Ostrava.
„Jedno z dětí je teenager, který si nákazu přivezl. Druhému je teprve osm měsíců, proto ještě nemohlo být proti spalničkám chráněno očkováním,“ říká epidemioložka.
Upozorňuje, že když lidé u sebe či dítěte objeví vyrážku, neměli by zamířit přímo do ordinace, aby nenakazili jiné pacienty, ale měli by se telefonicky spojit se svým lékařem.
Rodiče nejmladšího z pacientů jej však přivedli k lékaři a hygienici teď kontaktují všechny rodiny, jejichž členové se mohli setkat v čekárně buď přímo s nemocným dítětem, nebo s kapénkami obsahujícími virus. Kdo nebude mít v těle protilátky, tomu lékař nařídí karanténu.
Spalničky jsou vysoce nakažlivé onemocnění, na které není účinná léčba. Lékaři jen tlumí příznaky včetně teploty. Důležitý je klidový režim a při komplikacích antibiotika. V Evropské unii onemocnělo loni jen do konce října přes 13 tisíc lidí, z toho 37 zemřelo. V Česku není hlášeno úmrtí od roku 1969.
Odborníci ale varují, že se to může změnit, protože lidé cestují a řada rodičů odmítá očkování potomků. „Děti lze očkovat od třináctého měsíce věku, při zhoršené epidemiologické situaci již od devátého,“ říká epidemioložka.
