Místo domků a vil paneláky. Bourání se nevyhnulo ani Novému Jičínu

  17:55aktualizováno  17:55
Čtyřicet let socialismu změnilo Nový Jičín takřka k nepoznání. Místo celých obytných čtvrtí vyrostla panelová sídliště, mnoho domů padlo i při výstavbě silničního průtahu. Centrum města však bylo uchráněno.

Rekonstrukce Beskydského divadla v Novém Jičíně ve druhé polovině 80. let byla velmi rozsáhlá, až drastická. Jak vidno, z původní vnitřní výzdoby takřka nic nezůstalo. | foto: Muzeum Novojičínska

Vylidněné město. Takovým byl Nový Jičín po 2. světové válce. Před ní v něm žilo více než deset tisíc obyvatel, po šestiletém válčení a odsunu německé většiny zůstaly ve městě necelé tři tisíce lidí. To se však rychle měnilo. Opuštěné domy zabydleli nově příchozí, nejčastěji z Valašska a Hané, nechyběli ale ani krajané z Volyně nebo Podkarpatské Rusi.

Počet obyvatel se po několika letech dorovnal předválečné době a rychle rostl. Plány však byly ještě ambicióznější.

Takřka zdvojnásobení počtu obyvatel na více než čtyřicet tisíc a rozsáhlé bourání starých domů s následnou výstavbou panelových sídlišť pro stavitele blízké atomové elektrárny Blahutovice. To byla socialistická vize Nového Jičína do 90. let. Obyvatelům okresního města by tak proklamované světlé zítřky nejspíše nepěkně potemněly. Jenže dříve dorazila sametová revoluce.

Maketa středu Nového Jičína dle vize socialistických plánovačů. Mnohé stihli,...

Maketa středu Nového Jičína dle vize socialistických plánovačů. Mnohé stihli, velkou část naštěstí nikoliv.

„I tak bohužel v dobách socialismu zmizelo ve městě mnoho historicky cenných budov, jejichž ztráta je nenahraditelná,“ poznamenal zástupce ředitelky Muzea Novojičínska Radek Polách, který nedávno vedl přednášku o ztraceném Novém Jičíně s promítáním dobových fotografií.

Zájem byl obrovský. Pořadatelé dokonce museli do sálu Žerotínského zámku přidávat židle. I tak řada posluchačů stála. Nikomu to však nevadilo.

A pak se už jen vzpomínalo. Například na zbourané domy ve Zborovské ulici, a to včetně pohostinství Cechovní dům.

Nebo na likvidaci jedné strany ulice Dolní brána, tehdy třídy Rudé armády.
„V plánu byla demolice i druhé strany, jenže tam stál dům, ve kterém začali s kloboučnickou výrobou Hückelové. Teprve později založili na okraji města továrnu, dnešní Tonak. Objekt byl památkově chráněný, proto na něj při demolicích nemohli,“ vzpomenul Polách.

Centrum před buldozery zachránili památkáři

Nový Jičín uchránilo od ještě brutálnějšího zplanýrování vyhlášení městské památkové rezervace v roce 1967. Památkáři dobře věděli, co se chystá, proto chtěli uchránit alespoň to, co bylo nejcennější. „Zvláště tehdejší ředitel Vlastivědného muzea Jaroslav Štindl a pražský historik architektury Dobroslav Líbal bojovali, co mohli. Nakonec se snahou po vyhlášení památkové rezervace uspěli,“ připomenul Polách.

Zadáno nejen pro pamětníky

Buldozery se tak později musely před centrem zastavit. Přesto zvláště výstavba tehdy prosazovaných silničních průtahů na začátku 80. let zničila velkou část města. Dodnes pamětníci například při zmínce o starém autobusovém nádraží nemyslí to, které se před asi patnácti lety zmenšilo a razantně proměnilo, ale ještě starší na Sokolovské ulici.

I další socialistické vize byly velmi smělé. Tehdejší plánovači hodlali na začátku 90. let zbourat takřka všechny domy v ulicích Bezručova, Hoblíkova, Žižkova a nám. Msgr. Šrámka (tehdy Marxova – pozn. red.), místo nich by vyrostly panelové domy.

Ze starých domů měla zůstat jen Základní škola Komenského 68 a vila, kde nyní sídlí úřad práce. Vše ostatní by bylo srovnáno se zemí. Opakoval by se tak scénář s proměnou obytných čtvrtí na sídliště v ulicích Nerudova, Máchova nebo Dvořákova.

Rostly paneláky, obchody a služby ale dlouho chyběly

Začalo se také s výstavbou řady panelových domů v části Loučka, když předtím padly k zemi vesnické statky. To vše v souvislosti s chystaným zahájením těžby uhlí na Frenštátsku a zejména s výstavbou blahutovické atomové elektrárny. Pro dělníky bylo zapotřebí nachystat noclehárny a Nový Jičín byl společně s Hranicemi nejblíže.

Pohled do ulice Zborovská v 60. letech. Stavba silničního průtahu o dvacet...

Pohled do ulice Zborovská v 60. letech. Stavba silničního průtahu o dvacet později místo zcela změnila.

Naštěstí plány zhatila změna společenských poměrů. Obchodní dům Prior, nyní Hruška, zůstal dlouhá léta rozestavěný. Sídliště Loučka platilo za nejhorší možnou adresu, protože se postavila pouze velká část obytné části, ale druhá strana s obchody, zdravotním střediskem a dalšími službami, která se měla táhnout až k lokalitě Bocheta a staré císařské silnici, mnoho let chyběla.

„Bylo skvělé si připomenout některá místa v Novém Jičíně, kde jsem jako dítě chodila, ale už neexistují. Bylo to takové hezké a smutné vzpomínání současně,“ hodnotila historickou přednášku Ladislava Kedroňová. Přidal se i Bohumil Bezunk. „Rád jsem si připomenul třeba Ztracenou ulici naproti Komerční bance nebo původní podobu divadla,“ poznamenal a připomenul, že bourání pokračovalo i po revoluci.

V posledním čtvrtstoletí tak zmizelo například oblíbené koupaliště s velkým betonovým skokanským můstkem nebo v poslední době budovy uzavřené tabákové továrny.

Autor:

Nejčtenější

Kočka těžce pokousala ženu, strážníci zvíře dvě hodiny unavovali

Zranění způsobená kočkou poměrně hodně krvácela.

Velmi agresivní a vytrvalá byla kočka, která v opavském bytě zaútočila na ženu. Ta zvíře před časem našla a vzala si ho...

Požár v ostravském dopravním podniku zničil 12 autobusů, škody jsou 22 milionů

Celkem dvanáct zaparkovaných autobusů poškodil požár v garážích Dopravního...

Celkem dvanáct zaparkovaných autobusů poškodil v sobotu večer požár v garážích Dopravního podniku Ostrava. Při zásahu...

Výzkum ostravského vědce může změnit pohled na dějiny Severní Ameriky

Ostravský vědec Pavel Flegontov odkrývá kombinací poznatků z genetiky,...

Na Harvard míří pětatřicetiletý vědec Ostravské univerzity. Pavel Flegontov svým výzkumem zaujal natolik, že se od září...

Mladý řidič vjel do cesty autobusu, v přepůleném autě zemřel

Střet s autobusem přepůlil auto. Řidič na místě zemřel.

Dvacetiletý řidič osobního auta zemřel na silnici mezi Karvinou a Orlovou poté, co vjel v zatáčce do protisměru a...

Pastviny v Beskydech brázdí pět měsíců v roce Ovečkin s maringotkou

Martin Jurnost vysoko v kopcích kolem rodného Jablunkova pase ovce.

Kamarádi mu říkají Ovečkin. Příjmení jednoho z nejlepších ruských hokejistů zní totiž skoro stejně jako profese...

Další z rubriky

Výrazně vyšší nájmy v havířovských městských bytech většina lidí podepsala

Honosné bulváry Havířova připomínají Paříž a Moskvu

Více než devadesát procent nájemníků městských bytů v Havířově přistoupilo na tvrdší podmínky Městské realitní agentury...

Opava řeší problémy s novými příměstskými autobusy, přišly o točnu

Ilustrační snímek

Po výměně autobusového dopravce přišla Opava o vytíženou zastávku a čelí dopravním komplikacím kvůli nárůstu prázdných...

Termín odvozu jedovatých kalů z ostravských lagun zůstává nejistý

Ropné laguny jsou velkou ekologickou zátěží Ostravy. (14. listopadu 2017)

Všechny kaly a hlinky z ostravských ropných lagun společnosti Ostramo jsou podle společnosti AVE CZ zpracovány....

Vlhčenec ubrouskový: Krkonoše bojují s odpadky vtipnou kampaní
Vlhčenec ubrouskový: Krkonoše bojují s odpadky vtipnou kampaní

Krkonošský národní park (KRNAP) v loňském roce navštívilo téměř 3,8 milionu lidí. Negativním dopadem masové turistiky je velké množství odpadků, které po sobě lidé v přírodě zanechávají. Dobrovolníci jich každoročně sesbírají skoro 3 tuny.

Najdete na iDNES.cz