Problémem je podle nich dosud neprověřená technologie zplyňování odpadu i ekonomická udržitelnost celého projektu.
Společnost Smolo argumenty Arniky odmítá. Zástupci obcí proti projektu nejsou, ale chtějí měření škodlivin.
Arnika uvádí, že zařízení plánované pro Horní Benešov jinde ve světě zkrachovala nebo ještě ani nestojí.
„Dá se tedy říci, že tento typ zplyňovací jednotky si kanadská firma OMNI Conversion Technologies Inc. chce v Horním Benešově vyzkoušet,“ nastínil mluvčí Arniky Luboš Pavlovič.
Z odpadů se stává stále cennější komodita. V boji o ni zvítězí ten nejrychlejší |
Sdružení po investorovi žádalo odborné recenzované studie, které by prokázaly spolehlivost technologie. Z předložených dokumentů však podle Arniky vyplývá, že zvolená technologie plazmového zplyňování odpadů je stále v experimentální fázi, její komerční nasazení naráží na problémy a lidé z Horního Benešova by se tak mohli stát pokusnými králíky.
„Záměr je založen na naprosto pochybných referencích – jedním z uváděných zařízení je jednotka Plasco, dnes OMNI CT, v Ottawě, která zkrachovala, a druhým zařízení ve španělské Zaragoze, které zatím nestojí,“ uvedl Pavlovič s tím, že jedna z předložených studií také analyzuje technickou proveditelnost zplyňování v komerčním měřítku.
„Ovšem dochází k závěru, že velké projekty stavby těchto zařízení zpravidla závisí na masivních dotacích a často selhávají kvůli vysokým provozním nákladům.“
„Budeme požadovat měření“
Společnost Smolo vyloučila, že by technologie plánovaná pro Horní Benešov byla experimentální.
„Plazmové zplyňování odpadu a čištění syntetického plynu se poprvé využilo v roce 2002 v Japonsku, kde funguje dodnes. Zpočátku šlo o menší projekty zaměřené na ověření principu a technických možností této metody. Postupně docházelo k jejímu zdokonalování, zvyšování efektivity a rozšiřování uplatnění například v Kanadě, Finsku nebo USA,“ sdělila manažerka marketingu firmy Smolo Ivana Kubacká.
Zmínila, že teď technologie dozrála do fáze velkokapacitních projektů.
„Stejné řešení, jaké plánujeme v Horním Benešově, bude využito při výstavbě zařízení ve španělské Zaragoze v letech 2026–2028.“ Dodala, že projekt částečně zaplatí evropské fondy, avšak jeho provoz bude ekonomicky soběstačný. „Finanční modely zároveň ukazují návratnost vloženého kapitálu.“
Takzvaný Recypark má v Horním Benešově vzniknout na ploše 5,5 hektaru na území brownfieldu přiléhajícího ke stávající skládce odpadů. Ročně má přeměnit 72 tisíc tun dosud nevyužitého odpadu na metanol žádaný v průmyslu. V současné době čeká na závěrečné stanovisko kraje v procesu EIA.
Půlka obyvatel je pro, půlka proti
Starosta Horního Benešova Pavel König uvedl, že obyvatelé se k projektu staví půl na půl. Zástupci města zásadní výhrady nemají.
„Jedinou výtkou je, že technologie zatím není nikde funkční v takovém rozsahu. Ještě budeme mít možnost se vyjádřit ve stavebním řízení, chceme požadovat kontinuální měření škodlivin, které při provozu zařízení mohou vznikat,“ řekl.
Jenom auta a nic z toho, odmítli lidé zplyňování smetí. Skládku tím neohrozí |
Připomněl, že před několika lety Smolo v Horním Benešově plánovalo rozsahem více než trojnásobný projekt. Tehdy bylo město proti, vadilo mu zpracování množství cizího odpadu i dopravní zátěž. Teď už má ale i obchvat a objem zpracovaného odpadu bude menší.
S novým menším projektem nemají problém ani sousední Staré Heřminovy. „S projektem jsme se seznámili a připomínky nemáme. Ve velké verzi nám vadila doprava. Pro obec to může být i lepší než to, co k nám teď fouká z otevřené skládky,“ komentovala starostka Daniela Skotnicová.
13. října 2023 |
